Rok 2023 bude pro Správu železnic mimořádný. Tempo bude určovat historicky nejvyšší rozpočet, který letos ze všech dopravních sektorů poputuje právě do železnice, a umožní tak start dalších klíčových projektů. Milník, který staví ekologický způsob cestování a dopravy na přední příčku, navíc přichází v momentě, kdy Správa železnic slaví 20 let od svého založení. Ve znamení výročí se tak ponese celý letošní rok.
Dnešní Správa železnic vznikla v roce 2003 po rozdělení Českých drah na dva samostatné subjekty. Zatímco ČD začaly fungovat jako dopravce, Správa železnic dostala na starost infrastrukturu. Už rok po svém vzniku se stala investorem stavebních akcí na železnici. Od 1. září 2011 začala zajišťovat řízení železničního provozu a její řady tak rozšířilo několik tisíc výpravčích a dispečerů. V polovině roku 2016 pak převzala více než 1 500 nádražních budov.
S rozšiřováním agendy postupně rostl i počet zaměstnanců. Dnes jich je více než 17 000 a díky tomu se Správa železnic řadí mezi největší zaměstnavatele v ČR nejen v dopravním sektoru. Navíc neustále pracuje na tom, aby byla progresivní a pro zákaznicky orientovanou firmou. „S převodem nádražních budov se našimi přímými zákazníky stali cestující z vlaků, což považujeme za velký závazek. Od začátku jsme se proto zaměřili na zlepšování stavu nádražních objektů. Do současnosti jsme jich zrenovovali téměř 300, na dalších čtyřech desítkách se momentálně pracuje,“ uvádí generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a pokračuje: „Naplno se rekonstruují i ty největší památkově chráněné nádražní budovy v Česku, například na pražském hlavním nádraží, v Českých Budějovicích nebo v Plzni. Změna k lepšímu se týká i nabízených služeb ve zrekonstruovaných objektech.“
Velmi sledovanou oblastí nejen z pohledu cestujících je modernizace tratí a stanic. Za dvě desítky let své existence Správa železnic zrekonstruovala úseky o celkové délce přes 1 600 km. Z toho 621 km se nacházelo na některém ze čtyř železničních koridorů. Jejich přestavba je téměř u konce.
Zásadním tématem je také zvyšování bezpečnosti provozu. K tomu mimo jiné přispívá instalace evropského zabezpečovače ETCS, jehož důležitou funkcí je automatické zastavení vlaku v případě jízdy na červenou. Jen za uplynulý rok jím bylo vybaveno 417 km tratí, ve zkušebním nebo ostrém provozu je už téměř 800 km tratí. V úseku mezi Olomoucí a Uničovem byl navíc vůbec poprvé v Česku zaveden výhradní provoz vlaků pod dohledem tohoto nejmodernějšího zabezpečovacího zařízení.
S tématem bezpečnosti souvisí i problematika železničních přejezdů. Ideálním řešením je jejich náhrada nadjezdy nebo podjezdy, zde uveďme například výstavbu nadjezdů v Dluhonicích nebo náhradu všech přejezdů při modernizaci traťových úseků 4. koridoru mezi Soběslaví a Doubím a Sudoměřicemi a Voticemi. Současně také dochází ke zvyšování zabezpečení přejezdů instalací zabezpečovacího zařízení se světly a závorami. V uplynulé době se například podařilo doplnit závory na všech přejezdech nacházejících se na silnicích první třídy.
Nesporným benefitem železnice je šetrnost k životnímu prostředí. V posledním roce se podařilo zavést přímé spoje v ekologické elektrické trakci napříč Ústeckým krajem nebo na celé trati z Olomouce přes Uničov do Šumperka. Pro další období je v plánu elektrifikace dalších 588 km, například mezi Otrokovicemi, Zlínem a Vizovicemi nebo Prahou a Kladnem v rámci modernizace a výstavby napojení na letiště Václava Havla.
Správa železnic v rámci udržitelnosti kontinuálně pracuje i na snižování energetické náročnosti budov, recyklaci kovových odpadů či opětovného využití materiálů – kolejí, pražců nebo kameniva.
„Naším hlavním cílem je zajistit vždy rychlý, bezpečný a ekologický způsob dopravy. Zvyšování standardu našich tratí a nádražních budov s sebou přináší i neoblíbená omezení a výluky. Potýkat se s nimi musíte vy, cestující, i naši zaměstnanci. Nezapomínejme ale, že každé takové omezení nakonec přináší zlepšení,“ dodává Jiří Svoboda.
Foto Správa Železnic
Chci zveřejnit 
