Oprava legendárního vlaku finišuje. Ukázala se v novém nátěru.

Motorový vůz Slovenská strela byl vyrobený v roce 1936 v Tatře a naposledy jezdil v 50. letech. Byl symbolem přepychu a rychlosti, zároveň byl rychlejší, jak jsou současné vlaky na trase Praha – Brno – Bratislava. Tuto trať dokázal ujet za 4 hodiny a 20 minut. Přičemž Praha Brno zvládnul ujet za 2 hodiny a 49 minut. Šlo o první rychlí expres provozovaný ČSD na trasách ČSR.

Pojmenování spoje bylo úzce spjato s dvojicí příslovečně svižných prototypových motorových vozů M 290.0 (Tatra 68) z poloviny 30. let 20. století, které na něm velmi úspěšně jezdily v letech 1936–1939 (s paběrkováním i po květnu 1945) a o více než hodinu zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedeném parní lokomotivou. Motorové vozy si tak vysloužily identickou přezdívku, a naopak vlakový spoj byl označen MR 175 (ve směru do Prahy) a MR 176 (ve směru do Bratislavy) podle sousloví motorový rychlík. Jednalo se o první nasazení motorového vlaku tohoto druhu v Československu.

Provoz Slovenské strely skončil po rozdělení Československa na protektorát Čechy a Morava a Slovenskou republiku roku 1939. Dvojice motorových vozů byla během druhé světové války odstavena pro nedostatek paliva.

Po definitiním odstavení prvního vozu v roce 1953 a než roku 1960 vyhořel a byl sešrotován, sloužil jako zdroj náhradních dílů pro druhý vůz. Druhý vůz, se kterým byl dosažen rychlostní rekord, vykonána první pravidelná jízda z Bratislavy do Prahy a kterým byla po válce podnikána většina vládních cest na Norimberský proces, byl definitivně vyřazen až v roce 1960, kdy byl předán Technickému muzeu Tatry. V devadesátých letech, kdy byla Tatra privatizována, přešel i tento vůz spolu s ostatními exponáty do soukromého vlastnictví. Roku 2000 získal vůz status kulturní památky a v roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou.

Po desetiletích chátrání byla roku 2018 zahájena jeho celková rekonstrukce s cílem obnovit podobu ze 30. let a vrátit ho v provozuschopném stavu zpět na koleje, včetně zachování Sousedíkova systému pro přenos výkonu i původní maximální rychlosti. Restaurátorům napomáhají stovky dochovaných technických výkresů i vysoce kvalitní původní fotografická dokumentace výroby vozu. Oprava byla končena před školními prázdninami 2020 a to 19.6.2020. Současně probíhá v Kopřivnici výstavba nového výstavního pavilonu, který vozu poskytne lepší ochranu než původní venkovní zastřešené stání.

Řada M 290.0 se svou konstrukční rychlostí 130 km/h v segmentu motorových vozů a jednotek v Česku stále zůstává nejrychlejším strojem domácí výroby, který kdy byl v pravidelném provozu. Na Slovensku prvenství převzaly od roku 2011 jednotky řady 861. Při započítání vozidel zahraničních výrobců řadu M 290.0 překonaly také jednotky z maďarského Ganzu, avšak vůbec nejrychlejšími motorovými vozidly v Československu i jeho nástupnických státech nadále zůstávají již zmíněné německé kořistní vlaky.

Dnes tak mohla po dlouhé době, kdy byla odstavená poprvé vyjet na České koleje a ukázat se ve své celé kráse a jedinečnosti po nákladné rekonstrukci.

Před zahájením lakování restaurátoři v Přerově tmelili a brousili skříň vozu tak, aby konečný vzhled historického vlaku odpovídal stavu po vyrobení před 84 lety. „Nyní jsou dokončovány podvozky vozu s motory, které čeká v druhé půlce června zátěžová zkouška pod výkonem. Následovat bude postupné oživování pohonu celého vozidla,“ uvedl Čírtek.

Zároveň byla zahájena rekonstrukce interiéru. V historickém voze je již instalována kuchyňka a přípravna, a to včetně původní ledničky. Po pátečním převezení zpět do dílny v Hranicích restaurátoři postupně položí podlahové krytiny a v kuchyňce, přípravně a na obou toaletách nalepí repliky původních dlaždiček.

Strelu také čeká tapetování stěn, instalace oken či lakování stropu. Nakonec budou do vozu namontovány sedačky, které se v Ostravě vyrábějí jako přesné repliky originálů.

Vlastní depozitář

Pokračuje i stavba expozičního depozitáře v Kopřivnici vedle budoucího muzea nákladních automobilů Tatra. „Objekt je již napojen na vlečkovou síť továrny, probíhají práce na fasádě, která bude z větší části prosklená. Následně bude dokončen interiér,“ podotkl Čírek. Stavba depozitáře a rekonstrukce Strely má stát 93,5 milionu Kč, z toho 80 milionů pokryje dotace EU.

Slovenská strela je jedinou movitou památkou v Moravskoslezském kraji. Motorový vůz od roku 1936 jezdil na trati Praha–Bratislava, i proto dostal pojmenování Slovenská strela. Byl to tehdy nejrychlejší spoj, který jezdil po československých kolejích. Vlaky Slovenská strela byly vyrobeny dva. Jeden později vyhořel a druhý se dostal v roce 1960 do kopřivnického muzea. Dlouhá desetiletí je jedním ze symbolů města.