Nejnovější evropská data ukazují, že bydlení zůstává jedním z největších nákladů v rodinném rozpočtu. V průměru utratili občané EU v roce 2024 za bydlení 19 % svého disponibilního příjmu. Češi se s 22 % pohybují nad evropským průměrem. ČR je podle statistiky zároveň třetí nejvíce zatíženou zemí EU v nákladech za bydlení ve městech – až 14 % Čechů bydlících ve městech žije v domácnostech, kde vydávají na bydlení dokonce více než 40 % disponibilního příjmu. ŠPB varuje, že bez rychlejších renovací s akcentem na komplexní renovace budov náklady na bydlení dále porostou.
Dostupnost bydlení nevychází pouze z cen nemovitostí na trhu, ale záleží také na nákladech spojených s užíváním bytu, či domu v kontextu celkového příjmu rodiny, či jednotlivce. V průměru v roce 2024 vynaložily domácnosti v EU na bydlení 19 % svého disponibilního příjmu. Česká republika je z tohoto pohledu s 22 % pátá nejdražší země Unie. Větší podíl disponibilního příjmu vydávají na bydlení už jen Řekové, Dáni, Švédové a Němci.
„Nejrychlejší cestou ke snížení dlouhodobých nákladů domácností je zvyšování energetické účinnosti budov – právě komplexní renovace představují cestu ke zvýšení dostupnosti bydlení, říká Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy. „Aktuálně stojíme před obdobím snižování přímých dotací do renovací. Ve společných diskusích sektoru a dotčených resortů se snažíme přijít s alternativními možnostmi financování či finančních záruk tak, aby motivace renovovat byla co nejvyšší. Měli bychom si však uvědomit, že renovovat se vyplatí, ať již s dotací nebo bez, protože největším ekonomickým přínosem jsou budoucí úspory,“ doplňuje Marta Gellová.
Podíváme-li se na náklady na bydlení v absolutních hodnotách, tedy bez přepočtu na disponibilní příjmy, najdeme napříč Evropou výrazné odlišnosti. V této metrice Eurostat porovnává celkové náklady domácností spojené s užíváním bydlení. Významnou položkou jsou právě energie a vytápění, jejichž výši lze renovacemi dlouhodobě ovlivnit. Ještě v roce 2010 se Česká republika v nákladech na bydlení pohybovala na 68 % unijního průměru. V roce 2024 už v ČR hovoříme o nákladech na úrovni průměru EU. Nejdráž se bydlí v Irsku a Dánsku, kde se náklady na bydlení pohybují téměř na dvojnásobku průměru. Naopak, nejlevněji se bydlí v Bulharsku s náklady o 38 % nižšími, než je průměr EU.
Ve městech je riziko „přetížení“ náklady výrazně vyšší
Eurostat sleduje také podíl populace v domácnostech přetížených náklady na bydlení – podíl lidí žijících v domácnostech, kde celkové náklady na bydlení přesahují 40 % disponibilního příjmu. V roce 2024 se tento problém ve městech týkal v průměru téměř 10 % obyvatel EU (na venkově 6 %). Česko patří se 14 % mezi tři nejdražší země pro život ve městě. Vyšší hodnoty ve městech vykázalo jen Řecko (29 %) a Dánsko (23 %). Z pohledu života na venkově se poměr populace přetížené náklady na bydlení v ČR drží s 6 % na průměru EU.
Renovace a energetická účinnost: nejpřímější cesta k nižším účtům
Evropská data ukazují, že zlepšování energetické účinnosti bydlení probíhá nerovnoměrně. Statistiky sledují poměr obyvatel, kteří žijí v obydlích, u nichž v posledních pěti letech došlo ke zvýšení energetické účinnosti. Nejvyšší hodnotu vykázalo Nizozemsko s téměř 59 %, nejnižší pak Malta (8 %). Česká republika se s necelými 25 % řadí mezi země s nižším tempem renovací. „Dle údajů Eurostatu vypadá tempo renovací v České republice jako nedostatečné – v žebříčku jednotlivých zemí jsme téměř až na jeho konci. Důvodem však může být i absence údajů za roky 2024 a 2025, kdy se především díky úpravám programu Nová zelená úsporám podařilo renovace výrazně podpořit. A to i mezi skupinami lidí zasažených rizikem energetické chudoby,“ komentuje statistiky Marta Gellová. „Zároveň však vidíme, že renovace a zvyšování energetické účinnosti jsou velkým tématem napříč celou Evropou a byly jím již před transpozicí směrnice EPBD IV. To, kam bychom měli v tuto chvíli upnout pozornost, je posílení poradenského systému a zjednodušení cesty domácností od pouhého zvažování renovace k její realizaci,“ uzavírá Marta Gellová.
Šance pro budovy vznikla v roce 2010 jako aliance významných oborových asociací, které podporují, aby budovy na území Česka byly energeticky úsporné, adaptované na změnu klimatu a šetrné k životnímu prostředí. Aktuálně jsou jejími členy Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), Asociace výrobců minerální izolace (AVMI), Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC), Česká komora lehkých obvodových plášťů (ČKLOP), Cech pro zateplování budov ČR (CZB), Centrum pasivního domu (CPD), Sdružení EPS ČR a Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Reprezentuje tak více než 350 firem z oboru stavebnictví a souvisejících oblastí ─ projektanty a architekty, developery, stavební společnosti, výrobce a dodavatele materiálů a technologií, konzultační a certifikační společnosti a finanční instituce. Více na webu sanceprobudovy.cz.
Chci zveřejnit 
