Podle asociace Liquid Gas Europe nelze dosáhnout klimatických cílů bez technologické neutrality a využití všech dostupných nízkoemisních řešení. Obnovitelné formy LPG, jako bioLPG a rDME, přitom patří mezi technologie, které mohou snižovat emise okamžitě a bez nákladných zásahů do infrastruktury – a to i v regionech, kde jiné možnosti narážejí na limity.
Na začátku května se v Evropském parlamentu uskutečnila debata pořádaná evropskou asociací Liquid Gas Europe, která spojila politiky, zástupce průmyslu a odborníky na energetiku. Hlavním tématem bylo, jak mohou obnovitelná paliva přispět k tomu, aby energetická transformace v Evropě byla nejen klimaticky ambiciózní, ale také konkurenceschopná, cenově dostupná a prakticky realizovatelná v různých regionech.
Technologie jsou připravené, legislativa musí dohnat realitu
Diskuse ukázala rostoucí shodu v tom, že evropské klimatické cíle lze splnit jen tehdy, pokud politiky zohlední rozdílné energetické podmínky jednotlivých regionů – zejména v menších obcích a v místech, kde není dostupná plynofikace, a kde jsou možnosti jiného typu než ve velkých městech. Jak během úvodního vystoupení zdůraznila generální ředitelka Liquid Gas Europe Ewa Abramiuk‑Lété: „Nemáme technologický problém. Máme problém politický.“ Podle ní existují technologie, které mohou okamžitě snižovat emise, ale potřebují stabilní a realistický rámec, aby mohly být skutečně využity.
V souvislosti s debatou v Evropském parlamentu nedávno asociace Liquid Gas Europe také zveřejnila dvě nové studie, které doplňují diskusi o budoucí roli obnovitelných zkapalněných plynů v evropské energetice.
První z nich, Outlook for the Production of Renewable Liquid Gases in 2040 and 2050, přináší aktualizovaný pohled na to, jak se může v příštích desetiletích vyvíjet výroba bioLPG a obnovitelného dimethyletheru (rDME). „Studie ukazuje, že potenciál těchto paliv v Evropě postupně roste díky rozvoji pokročilých technologií a využívání různých typů biomasy a odpadních surovin. Zároveň potvrzuje, že výhodou obnovitelných paliv na bázi LPG je možnost využít stávající infrastrukturu a zařízení, což umožňuje jejich rychlejší a ekonomicky efektivní nasazení,“ vysvětluje Ivan Indráček, výkonný ředitel České asociace LPG.
Druhá studie, The role of renewable liquid gases in Europe’s energy transition, kterou připravila společnost Frontier Economics, se zaměřuje na širší ekonomické a politické souvislosti energetické transformace. „Analýza zdůrazňuje význam technologické neutrality a potřebu vytvářet takové podmínky, které umožní využít všechny dostupné nízkoemisní technologie,“ doplňuje Ivan Indráček. Podle studie mohou obnovitelné zkapalněné plyny, tedy bioLPG a rDME, sehrát důležitou roli zejména tam, kde jiné technologie narážejí na praktické nebo ekonomické limity, a mohou tak přispět k dosažení klimatických cílů při zachování dostupnosti a spolehlivosti energetických služeb.
Zjištění obou studií jsou relevantní i pro Českou republiku
Význam LPG, resp. čistého propanu v Česku v posledních letech rostl, a to zejména v souvislosti s odstávkou velkého množství starých kotlů na tuhá paliva. Plynové vytápění je logickou volbou především u starších domů, které často už měly plynovou přípojku historicky zavedenou a přechod tak byl jednoduchý. V řadě lokalit však možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu vůbec neexistuje – v některých okresech Středočeského a Jihočeského kraje se to týká 70 až 80 % obcí. „Navíc v případech, kdy je třeba budovat zcela novou přípojku zemního plynu, může při porovnání celkových nákladů dávat větší smysl investovat do instalace zásobníku na kapalný propan,“ upozorňuje Jiří Karlík, odborník na LPG ze společnosti Primagas.
Typickým příkladem je Moravskoslezský kraj, který v počtu nových domácností přecházejících na vytápění propanem dlouhodobě vede. Podle statistik společnosti Primagas pochází z tohoto regionu v posledních letech bezmála čtvrtina nových zákazníků v segmentu domácností. „Dostupnost uhlí zde byla natolik samozřejmá a levná, že mnoho domácností historicky nevidělo důvod zřizovat plynovou přípojku, a to ani v případech, kdy byla distribuční síť zemního plynu technicky dostupná,“ vysvětluje Jiří Karlík.
Trendem jsou také rekreační objekty stále častěji využívané k celoročnímu bydlení. Obvykle starší generace zde nachází dostupnější a klidnější alternativu k životu ve městě. Chaty a chalupy jsou přitom běžně v lokalitách bez plynárenské infrastruktury, případně s omezenou kapacitou elektrické sítě, což je předurčuje právě k využití LPG. A nejen to – na plyn fungují i elektrocentrály, které se právě v odlehlých objektech používají také. „Úspora plynového generátoru při výrobě elektrické energie se ve srovnání s konvenčními palivy pohybuje v rozsahu 20 až 30 %,“ říká Jakub Koníček ze společnosti Solforen Plus, která se specializuje na off‑grid řešení. Dodává, že běžný plynový generátor je kompaktní zařízení s rozměry srovnatelnými s venkovní jednotkou tepelného čerpadla. Přitom utáhne chod domácnosti i menší firmy a jeho výdrž je omezena jen kapacitou zásobníku s propanem.
Podle České asociace LPG mohou obnovitelné zkapalněné plyny významně přispět k dekarbonizaci bez nutnosti rozsáhlých investic do nové infrastruktury. Veškerá zařízení využívající LPG – od kondenzačních kotlů a průtokových ohřívačů vody přes sporáky až po různé typy motorů a další technologie – totiž mohou bez úprav spalovat i obnovitelné varianty LPG. „V posledních dvou letech bylo na český trh dodáno více než 3 000 tun biopropanu, který vykazuje snížení emisí skleníkových plynů až o 94 % ve srovnání s motorovou naftou a o 91 % oproti fosilnímu LPG. Většina dodávek doposud směřovala na čerpací stanice LPG,“ uzavírá Ivan Indráček z České asociace LPG.
Chci zveřejnit 
