Roman Budský, dopravní expert, Platforma Vize 0: „Agresivita je celosvětový problém a čím motorizované a ekonomicky rozvinutější země, tím větší výskyt agresivity tam je. Je to řekněme nepřijatelný společenský fenomén, nebo to může ublížit? Ono to je nebezpečné. Říká se, že až na čtyřiceti procentech smrtelných dopravních nehod se agresivita podepíše.“
Co to ale vlastně agresivita je? Definicí i vědeckých popisů jsou desítky.
Roman Budský, dopravní expert, Platforma Vize 0: „Ale mně se líbí ta nizozemská, která říká stručná, jasná, že agresivní chování je úmyslné jednání, jehož cílem je emocionálně nebo fyzicky poškodit jiného účastníka silničního provozu. Faktem je, že drtivá většina lidí, co jsou na silnicích, jsou slušní, opravdu se chovají slušně. A ti agresoři jednak ohrožují a jednak řekněme vytvářejí blbou náladu.“policista Horymír: „Víte, že téměř 70 procent řidičů přiznává, že je některé situace rozruší a vyprovokují k ostřejším stylu jízdy? Je to, jako kdyby sedm z deseti lidí v knihovně najednou začalo mluvit hlasitě.“Roman Budský, dopravní expert, Platforma Vize 0: „Ona agresivita je primární, to znamená někdo prostě na vás hodí kotvu, myšku, někdo vás vytlačí, vjede tam z vedlejší, vykašle se na vás, jestli s tím, co chceš. Já vážím 40 tun, tak se starej. Ale pak je sekundární agresivita. Když už vás ten agresor napadne nebo nějakým způsobem se vám snaží ublížit, tak mu to nevracejte.
policista Horymír: „Někteří řidiči si myslí, že jsou v on-line hře, kde mohou vychovávat ostatní hráče. Ale pamatujte si, negativní akce většinou vede k dalším negativním reakcím.“Roman Budský, dopravní expert, Platforma Vize 0: „Jedna z těch agresivit je, že já tě budu vychovávat. Ale co to znamená vychovávat? To znamená nejedeš podle toho, jak to chci já. Ale ono to zdaleka nemusí být podle pravidel silničního provozu. Jo, dobrý je zkušenější řidič, ví, s kým má tu čest. Mrknete, řeknete si: starší člověk nebo on to tady asi nezná, hledá ulice. Vždyť jsem taky někde takhle jezdil, hledal jsem. Čili dívat se na ty věci s určitým nadhledem. Když narazím na někoho míň zdatného, míň zkušeného, pomalejšího a váhavého, tak nemá smysl ho problikávat, troubit, křičet na něho. Vždyť tu situaci jenom zhoršíte. On líp nepojede, on je třeba na hraně svých možností, čili já ho ještě akorát víc rozhodím. Mně to nepomůže. Čili dívat se na věci velkoryse a počítat s možnými chybami jiných. Ono to na těch silnicích jinak nepůjde. Je nás na nich čím dál tím víc, ty silnice nepřibývají a co si budeme namlouvat, kvalita českých silnic má k ideálu hodně daleko, takže nám nezbyde nic jiného, než se navzájem chovat slušně tak, abychom se tam nejenom bezpečně vešli, ale abychom si zbytečně, když se míjíme, nezkazili den.“
Chci zveřejnit 
