Navzdory mnoha snahám politiků a dopravních společností stále existují oblasti veřejné dopravy, které je potřeba dohnat, pokud jde o dostupnost.
Podle Svazu německých železničních zákazníků (DBV) jsou pro osoby se sníženou pohyblivostí stále četné problémy, od ztíženého nebo chybějícího bezbariérového přístupu na nástupiště, vadné nebo neexistující vybavení vozidel až po nedostatečnou informovanost. Výzvy pro tyto lidi jsou „často stále – opatrně řečeno – různorodé,“ uvedl Klaus Honold, Federální výkonný výbor pro bezbariérovou mobilitu DBV.
Ani využití techniky zde nemůže vždy pomoci, jak sdružení oznámilo. Zobrazovací panely, aplikace nebo rezervační systémy často nejsou dostatečně přizpůsobeny potřebám lidí se speciálními potřebami. „Je střízlivé vidět, že v mnoha institucích, veřejných i soukromých, jako jsou dopravní nebo infrastrukturní společnosti, a také v politice, navzdory stávajícím i budoucím právním požadavkům, zjevně stále chybí odpovídající povědomí,“ řekl Honold.
Podle DBV by vytváření přístupnosti nemělo být chápáno pouze jako zákonná povinnost, ale především jako lidské právo a ústřední součást Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Cílem musí být dopravní systém, který všem cestujícím – bez ohledu na jejich omezení – umožní stejnou mobilitu. To platí i pro demografický vývoj ve společnosti, uvedl.
Chci zveřejnit 
