Analýza poradenské společnosti EGU odhaduje, že do roku 2030 budou datová centra v České republice spotřebovávat zhruba 1,8 TWh elektřiny ročně. Vysoké ceny elektřiny a částečně i bariéry spojené s dostupností připojovacích kapacit do elektroenergetické soustavy ale podle EGU neumožní realizaci dalších projektů se spotřebou až 1,2 TWh. Na úrovni Evropské unie pak půjde o celých 50 TWh nerealizované spotřeby, což odpovídá přibližně 85 % spotřeby celé České republiky.
„Celkový potenciál spotřeby datových center v České republice do čtyř let odhadujeme na 3 TWh ročně. Zhruba čtyřicet procent tohoto množství však podle nás zůstane nerealizováno. Abychom v Evropské unii vytvořili prostředí pro rozvoj datových center, musela by se koncová cena elektřiny dostat na úroveň maximálně o jednotky procent vyšší, než je cena v USA,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGU.
Závěry analýzy EGU do značné míry zpochybňují očekávané přínosy balíčku opatření pro evropskou technologickou suverenitu (European Technological Sovereignty Package), který 3. června představila Evropská komise. Jeho cílem je podpořit ambici Evropy stát se kontinentem umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a přispět k budování udržitelnější digitální budoucnosti.
„Jde o centralistický a příliš ambiciózní legislativní návrh Evropské komise, který nezajistí EU konkurenceschopnou pozici, pokud nebude následován změnami politik spojených s dekarbonizací. Cena elektřiny sice není jediným problémem, ale pro energeticky intenzivní činnosti je zcela zásadní. Rozdíl v rozvoji mezi EU na straně jedné a USA a Čínou na té druhé ukazuje, že neúměrné nároky na dekarbonizaci a s ní spojené vysoké ceny elektřiny vytlačují řadu činností mimo hranice unijního regulačního prostoru. To samé platí pro původní průmysl, který v současnosti v lepším případě stagnuje, v horším klesá,“ vysvětlil M. Macenauer.
Současným lídrem v realizaci výstavby datových center a také jejich spotřeby jsou USA s podílem okolo 45 % na celosvětové spotřebě těchto zařízení. Druhá je Čína s 25 %. Podle EGU jsou a budou náklady na energie v Číně a USA o střední až vyšší desítky procent nižší než v zemích EU. V Evropě jsou pak datová centra koncentrována v Londýně, Amsterdamu, Paříži a Dublinu. Z pohledu podílu na spotřebě elektřiny vynikají zejména irská datová centra, která se podle tamního statistického úřadu CSO podílela v roce 2024 na spotřebě celé země 22 %.
„Další rozvoj datových center bude nejvíce ovlivňovat konečná cena elektřiny a dostupnost síťového připojení. Tato zařízení proto budou koncentrována především v zemích s nízkými konečnými náklady na energie. Důkazem je i aktuálně oznámená investice japonské skupiny SoftBank ve výši až 75 miliard eur do výstavby 5 GW kapacit AI datových center ve Francii, ve spolupráci s EDF a Schneider Electric. Právě francouzský trh je charakteristický relativně nízkými cenami zejména díky vysokému podílu jaderných zdrojů,“ informoval M. Macenauer.
S globálním rozvojem datových center se razantně zvyšuje i jejich celosvětová spotřeba. Ta meziročně vzrostla o přibližně 17 % a v roce 2025 dosáhla zhruba 485 TWh, což je pro představu roční spotřeba celého Německa. Růst je v posledních letech tažený především rozvojem služeb umělé inteligence – spotřeba datových center zaměřených na AI loni vzrostla o 50 %.
„Datová centra nabízejí celé české ekonomice významné potenciální příjmy a tuzemské energetice příležitost profitovat z výroby elektřiny. Hovoříme o miliardách korun ročně navíc do státního rozpočtu. Za současných podmínek ale bohužel až 40 % z těchto projektů nikdy nebude realizováno,“ řekl M. Macenauer.
Česká republika by podle EGU měla na EU vytvářet co největší tlak, aby se nesoustředila na tvorbu nerealizovatelných plánů a úvahy o ochranářství. Naopak měla by vytvářet především obecně příznivé podmínky pro rozvoj průmyslu a datová centra by měla patřit na přední příčky jejího zájmu.
„Prostředky, které byly v rámci Green Dealu plánovány pouze na dekarbonizaci, by měly směřovat do modernizace soustavy a do snížení koncové ceny elektřiny, a to jednak snížením nákladů zdrojů, které budou nezbytně vyrábět ještě delší dobu, především plynových, a jednak budováním nových nízkoemisních, především jaderných zdrojů,“ uzavřel M. Macenauer.
Chci zveřejnit 
