Video: Jak sedíte za volantem? Jde o klíčovou věc pro bezpečnost ve vozidle

Roman Budský, dopravní expert, Platforma VIZE 0: “Řidič, který sedí nepohodlně, tak nepodává plnohodnotný výkon, je nervózní. Prostě není to ono.”

Roman Budský, dopravní expert, Platforma VIZE 0: “Taková pomůcka je, že se šlápnu pravou nohou, pedál brzdy až do podlahy a ta pravá noha by měla být po tom úplném došlápnutí lehce pokrčená. A teď jde o to, jak se vlastně zpříjemnit. Čili nastavíme si opěradlo tak, že nám pomůžou ruce. Buď dáme pravou ruku na horní část věnce volantu a volant by měl být takto pod zápěstím. Takže to je to optimální. Anebo dáme ruce do té polohy, která by měla být tři čtvrtě na tři. A takto by měly být lehce pokrčené ruce. Čili pak bych měl být v té optimální vzdálenosti od palubní desky a současně bych měl sedět optimálně vůči volantu a tím pádem bych měl vlastně i dobře vidět. A tady je také dobré zdůraznit, že většina těch moderních aut už má i seřizování výšky sedáku. Čili jsou lidi třeba, kteří jsou větší, tak si sednou níže a lidi, kteří jsou menší, si můžou nastavit ten sedák výš, aby skutečně z toho auta viděli.”

policista Horymír: “Ve světě, kde – Neviděl jsem ho – je oblíbená výmluva, jsou dobře seřízená zrcátka tvůj nejlepší přítel. Ukážou víc než jen pěkný výhled na to, co jsi právě minul. Jak říkám, vždycky lepší seřídit zrcátka, než řešit zbytečnou nehodu.”

Roman Budský, dopravní expert, Platforma VIZE 0: “Zkušený řidič si to třeba ani neuvědomuje, ale každou chvilku koutkem oka mrkneme především do toho vnitřního zrcátka. Co se tam změnilo? Přijíždí někdo? Jede někdo rychleji. Vidím, že někde v dálce třeba blikají majáky. Když jsem na dálnici, už pamatuju na vytvoření záchranářské uličky. Vidím, že mě dojíždí někdo rychlý. Tamhle přede mnou kamion. Dobře, sundám nohu z plynu, pustím ho, zařadím se. Takže si volím trošku taktiku. Člověk by měl vědět dobře nejenom o tom, co je před ním, ale také co se děje za jeho vozidlem. Čili správné nastavení zpětných zrcátek levé, pravé, vnější a samozřejmě i to vnitřní, tak je to opravdu, opravdu velice důležité. A tady jsou vlastně dvě možné cesty. Někdo říká nastavím to tak, abych tam pořád viděl proužek toho svého auta. Je to takový orientační bod. Čili tady je moje auto a tady už je vedlejší pruh. Někteří lidé říkají “Hele, je to úplně zbytečný, nastav si to zrcátko tak, aby tam to auto nebylo vidět vůbec. Čili využít tu plochu zrcátka v maximální možné míře. Já tedy zastávám tu první variantu mít tam proužek auta, abych měl takový ten referenční bod, od kterého se odpíchnout. Hodnotím, co se děje vedle mě a co se děje za mnou. No a teď samozřejmě je dobré taky to zrcátko zastavit, nastavit tak, abych viděl do dálky. Jsou třeba lidé, kteří ho mají nastavený příliš nízko, čili koukají se těsně za auto, ale vůbec nevidí, co se děje 50 metrů za ním. Čili ta vnější zrcátka by měla být nastavena tak, aby proužek auta viděl dostatečně do boku a viděl dostatečně za sebe. A samozřejmě to vnitřní zrcátko musí být nastaveno tak, abych se díval zadním oknem ven bez jakéhokoliv omezení. A tím se vlastně dívám někam do nekonečna. Ale tady je třeba říct, že to vnitřní zrcátko nenahradí ta zrcátka vnější, protože tam bychom se mohli dostat do problému, že sice tady nikdo nejede, ale vedle mě už je těsně auto, čili je tam slepý úhel. Když si nejsem jistý a nemám kontrolu slepého úhlu, tak doporučuji třeba i krátce se ohlédnout za sebe.”