Pokud přece jen došlo ke zpoždění vlaku, pak jeho průměrná výše většinou nepřesáhla 15 minut. S průměrným zpožděním ve výši „akademické čtvrthodiny“ jelo ve sledovaných stanicích a zastávkách 98,4 % spojů.
Přesnosti jízdního řádu 98,7 % by bylo dosaženo také v případě, že bychom se zaměřili pouze na zpoždění způsobené dopravcem.
Tradičních hodnot dosahují příčiny zpoždění. Pouze 12,6 % odpovědnosti za zdržení vlaků připadlo na České dráhy (především závady lokomotiv a problémy při sestavě vlaku), 21,5 % souvisí s infrastrukturou (zejm. vliv plánovaných výluk a poruch zabezpečovacího zařízení) a téměř 66 % představují ostatní příčiny. Mezi ně patří především pořadí jízdy vlaků (křižování, sled, předjíždění vlaků – zde se odráží vysoký podíl jednokolejných tratí v Česku a silně vytížených dvoukolejných tratí se smíšeným provozem rychlých a pomalejších vlaků, čekání na přípoj a obrat soupravy, lokomotivy nebo doprovodu vlaku).
Mírně lepší byla situace také u spolehlivosti vlaků ve vztahu k jejich jízdě nebo případnému zrušení. Letos bylo odřeknuto jen 0,51 % vlaků. Což je o 0,15procentního bodu méně zrušených vlaků oproti první polovině roku 2025.
Statistika plnění jízdního řádu za leden až červen 2026 zahrnuje přibližně 1 215 000 vlaků osobní dopravy a zhruba 24 060 000 hodnocených časových údajů o příjezdech a odjezdech těchto vlaků ze stanic a zastávek po celé jejich trase.
Chci zveřejnit 
