V loňském roce došlo k více než 3 000 útokům na zaměstnance železnic, což je zhruba osm denně. Obzvláště postiženi jsou vlakoví zaměstnanci v regionálních službách. Po smrtelném útoku odborový svaz EVG požaduje přísnější tresty, více zaměstnanců a rozsáhlé používání tělesných kamer.
V loňském roce došlo k více než 3 000 útokům na zaměstnance železnic, v průměru k osmi denně. Informoval o tom deník Bild s odvoláním na mluvčího železnice. Podle mluvčího k verbálním a fyzickým útokům na zaměstnance železnic dochází opakovaně „během kontrol jízdenek, při vymáhání domovního řádu a na okraji festivalů, velkých akcí a fotbalových zápasů“.
Ve srovnání s rokem 2024 zůstávají čísla trvale vysoká. Mluvčí pro Bild dále vysvětlil : „Polovina útoků je zaměřena na vlakový personál v regionálních linkách. Bezpečnostní personál tvoří zhruba třetinu. Oběťmi útoků jsou také úklidový personál a obsluhující personál na vlakových nádražích.“
Podle železniční společnosti je jedním z jejích opatření k řešení situace používání tělesných kamer. Stále více zaměstnanců je těmito kamerami vybaveno, pokud si to přejí. První zkušenosti jsou pozitivní, uvedla společnost. Tělesné kamery mohou deeskalovat konflikty – například pokud se agresor na obrazovce vidí.
Před dvěmi týdny způsobil celostátní šok smrtelný útok na průvodčího v regionálním rychlíku v Porýní-Falci. Předseda Odborového svazu železnic a dopravy Martin Burkert požaduje, aby politici jednali: „Tento případ je jasným zlomovým bodem,“ řekl Burkert zpravodajskému portálu t-online . Vyzval spolkové ministerstvo spravedlnosti, aby přehodnotilo stávající návrh zákona, jehož cílem je zpřísnit tresty za útoky na policisty a záchranáře. Do tohoto zákona by měli být zahrnuti i zaměstnanci železnic, uvedl Burkert: „Požadujeme, aby útoky na zaměstnance železnic byly trestány stejně přísně jako útoky na policisty.“
Šéf EVG dále požadoval, aby „všichni pracovníci na železnici musely nosit kamery na těle“ a také aby byl ve vlacích lépe obsazen personál: „Pokud je ve vlaku pouze jeden průvodčí, nelze zaručit bezpečnost,“ řekl Burkert.
Podle jeho názoru mohla kontrola jízdenek v regionálním rychlíku v pondělí večer „dopadnout jinak“, kdyby za kontrolu jízdenek nebyl výhradně zodpovědný zaměstnanec. Odpovědnost vidí na spolkových zemích: „Ty si požadovanou službu zadávají u dopravních sdružení a místních dopravních společností. Kolik zaměstnanců je nasazeno, je primárně otázkou nákladů,“ řekl Burkert.
Chci zveřejnit 
