Spotřeba plynu v ČR stagnuje. Růst nastartují nové elektrárny a teplárny na plyn až po roce 2027

Spotřeba zemního plynu se v naměřených hodnotách v České republice v roce 2025 oproti předchozímu roku zvýšila o 6,9 % na 79 TWh. V teplotně přepočtených hodnotách ale podle poradenské společnosti EGU poklesla o přibližně 1,2 %. Tento výsledek je daný velmi výrazným teplotním rozdílem mezi posledními dvěma topnými sezonami.

„Topná sezona roku 2024 byla neobvykle teplotně nadprůměrná s průměrnou teplotou okolo 4,4 °C. Chladnější polovina loňského roku měla průměrnou teplotu jen okolo 2,8 °C, ale i tak byla lehce nad teplotním normálem 2,5 °C. Mírný meziroční pokles celkové spotřeby po teplotním přepočtu potvrzuje dosavadní trend stagnace ve využívání zemního plynu,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.

Celková spotřeba zemního plynu zůstává v České republice podle analýzy EGU na trvale nižší úrovni od energetické krize vyvolané válkou na Ukrajině v roce 2021. „Od té doby panuje jak mezi domácnostmi, tak firmami nejistota – nejprve vlivem zajištění dodávek, poté nárůstem cen a nyní v souvislosti s EU ETS2 a vnímání zemního plynu jako nízkoemisního zdroje. To vše nepovzbuzuje spotřebu a spíše motivuje vyčkávat s investicemi do plynových technologií,“ vysvětlil M. Macenauer a dodal: „Zatím není patrný ani efekt nahrazování uhlí plynem v elektroenergetice a teplárenství, který by podle chystaných projektů měl nastat až po roce 2027.“

Mírně nižší, přibližně o 0,3 %, byla v loňském roce také spotřeba plynu pro výrobu elektřiny. Stojí za tím odstávka největší české paroplynové elektrárny v Počeradech, která nebyla v provozu během celého podzimu. Částečně však svou výrobu navýšily bloky v elektrárně Vřesová. Právě sektory elektroenergetiky a teplárenství by měly do budoucna výrazně táhnout poptávku po plynu. Podle EGU stoupne výroba elektřiny z plynu do roku 2035 až 3,5násobně a spotřeba zemního plynu v ČR vzroste během 20 let o 25 %.

„Započteme-li také plánované využití směsí zemního a různých nízkoemisních plynů napříč energetikou, dostaneme se v roce 2045 až na úroveň 33% navýšení oproti současnosti,“ uzavřel M. Macenauer.