Nedávno Správa železnic získala pravomocné povolení pro stavbu patnáctikilometrového úseku mezi Ruzyní a Kladnem. „Jde o nejdelší ze všech etap projektu. Z velké části povede v nové stopě, vlaky díky narovnaným obloukům a elektrifikaci pojedou rychlostí až 145 km/h, což cesty mezi Prahou a největším středočeským městem citelně zkrátí,“ říká Mojmír Nejezchleb, náměstek pro modernizaci dráhy pověřený řízením Správy železnic. Práce začnou po podpisu smlouvy s vítězem zakázky, potrvají 4 roky.
Souběžně pokračuje příprava dalších etap projektu Praha – Letiště – Kladno. Letos v září začaly práce na nové nádražní budově v Kladně, která se stane první dřevostavbou na české železnici. Na podzim se Správě železnic podařilo získat pravomocné povolení záměru pro budoucí podzemní nádraží u letištního terminálu, souběžně se připravuje etapa z Ruzyně na letiště. Během celého roku probíhal geologický výzkum v trase tunelů mezi Dejvicemi a Veleslavínem. V příštím roce bude Správa železnic hledat zhotovitele úseku od Výstaviště do nové podzemní stanice v Dejvicích.
2026: Začátek stavby trati do Bavorska i na východě Čech
Příští měsíce přinesou významný posun pro moderní železnici mezi Prahou a bavorským Mnichovem. Nejpokročilejší fáze příprav je u modernizace úseku z Plzně přes Nýřany do Chotěšova, stavba by mohla již v příštím roce začít.
Pokračuje příprava moderního spojení mezi Mladou Boleslaví a Libercem. V příštím roce se vypíše tendr na celkovou přestavbu uzlu v Turnově. Z hlediska nákladní dopravy bude důležité vyhlášení tendru na rekonstrukci první části trati Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, a to úseku mezi Hradcem a Týništěm nad Orlicí.
Nová podoba železničních křižovatek
Správa železnic letos zahájila modernizaci dvou významných železničních uzlů. V České Třebové se přestaví všechna nástupiště, buduje se už nová lávka přes kolejiště. Projekt umožní zrychlení projíždějících vlaků a zároveň sníží hluk. Na hlavním nádraží v Hradci Králové budou mít cestující bezbariérový přístup k vlakům, vznikne i jedno nové nástupiště.
V roce 2025 se podařilo dokončit rozsáhlé přestavby dvou frekventovaných příměstských tratí u Prahy – mezi Čelákovicemi a Mstěticemi a mezi Karlštejnem a Berounem. Pokračovala také přestavba dvou nádraží v metropoli, kterými denně projdou desetitisíce cestujících: Prahy-Smíchova a Masarykova nádraží.
Tratě v kondici
Opravou letos procházejí stovky kilometrů kolejí. Dělníci mění opotřebované části kolejiště a přejezdů a upravují nástupiště mimo jiné na nejvytíženějším koridoru mezi Brandýsem nad Orlicí a Pardubicemi. Renovuje se také hlavní trať z Horní Lidče k hranici se Slovenskem. Práce na obou klíčových úsecích české železnice budou pokračovat i v příštím roce.
Zvýšit rychlost vlaků nebo vybudovat bezbariérová nástupiště se povedlo na víc než sedmi desítkách kilometrů zejména regionálních tratí. Šlo o vybrané části šumavských lokálek, tratě z Karlových Varů do Potůčků a z Olbramovic do Sedlčan, úsek z Chrastavy do Hrádku nad Nisou nebo úzkokolejku Třemešná ve Slezsku – Osoblaha. Náročná byla oprava jediné naší zubačky z Tanvaldu do Kořenova, nejstrmější česká trať je totiž zároveň technickou památkou.
Bezpečnější a rychlejší železnice díky ETCS
Na hlavních koridorech ujelo ve výhradním provozu zabezpečovače ETCS od jeho lednového zavedení víc než půl milionu vlaků bezmála 40 milionů kilometrů. V několika případech systém prokazatelně zabránil vzniku mimořádné události, zároveň již téměř nedochází k preventivním zastavením po rozpadu spojení.
Systém ETCS také umožnil zrychlit vlaky na české železnici nad stávající limit 160 km/h. Jednotky Pendolino dosáhly na začátku září vůbec poprvé až dvousetkilometrové rychlosti, a to na trati z Prahy do Českých Budějovic.
Rozvoj ETCS dál pokračuje. O víkendu se ve výhradním provozu začalo jezdit na vytížené příměstské trati z Prahy do Kralup nad Vltavou. Od prosince příštího roku se mapa výhradního provozu ETCS prodlouží bezmála o 170 kilometrů jižního koridoru, na řadě regionálních tratí začne v roce 2026 dohlížet na provoz vlaků zjednodušená varianta systému.
První výkupy pozemků pro VRT
Několika zásadních průlomů se letos podařilo dosáhnout v přípravě vysokorychlostních tratí. Dvojice úseků mezi Přerovem a Ostravou a mezi Brnem a Břeclaví získala kladné stanovisko EIA, což umožnilo zahájit výkupy pozemků. Spojení Přerova a Ostravy má navíc kompletně sestavený poradenský tým pro první vysokorychlostní projekt připravovaný formou PPP. Začít proto mohly práce na koncesní smlouvě a související dokumentaci.
Mezi Brnem a Přerovem odstartovala modernizace a zdvoukolejnění stávající trati v úsecích z Nezamyslic do Kojetína a dále do Přerova. Díky rychlosti až 200 kilometrů za hodinu doplní budoucí vysokorychlostní spojení moravských metropolí.
Na podzim začal také geologicko-inženýrský průzkum pro Krušnohorský tunel na trati z Prahy do německých Drážďan. Součástí prací bude i vrt dosahující rekordní hloubky 546 metrů.
Památky nejsou na kusé koleji
Správa železnic letos dokončila či zahájila rekonstrukce řady historických nádražních budov. Opravenou podobu získala památkově chráněná nádraží ve Františkových Lázních a v Žatci, oběma se vrátil původní vzhled z doby jejich vzniku. Výstavba nové budovy začala v Mladé Boleslavi, kde vznikne moderní dopravní terminál. Pokračuje také citlivá obnova secesní Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží.
Chci zveřejnit 
