Silniční doprava vytrvale posiluje svoji dominantní pozici při přepravě zboží na evropském trhu. Souvisí to s vývojem mezinárodního obchodu, přesunem výroby mezi státy, rozvojem e-commerce a tlakem na rychlé doručování. Nárůst nákladní dopravy na silnicích s sebou nese ekonomické přínosy, ale také dopady na infrastrukturu a životní prostředí.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí se objem nákladní dopravy v EU mezi lety 1995 a 2023 zvýšil o 43 procent. V roce 2023 dosáhl celkový výkon přibližně 3 433 miliard tunokilometrů. Více než polovinu tvoří silniční doprava, přičemž její podíl vytrvale narůstá a upevňuje si roli nejdůležitějšího způsobu přepravy zboží v Evropě.
Vývoj ale není lineární. Rok 2023 přinesl po předchozím vrcholu určité ochlazení, které souviselo s vývojem evropské ekonomiky, průmyslové výroby i spotřeby. Nejnovější data Eurostatu však ukazují, že silniční nákladní doprava se rychle vrátila k mírnému růstu. V roce 2024 dosáhl její objem v EU 1 869 miliard tunokilometrů, zatímco v roce 2023 to bylo o 0,6 procenta méně.
Křižovatka dodavatelských řetězců
Česká republika je z pohledu nákladní dopravy specifická svou polohou i strukturou ekonomiky. Leží uprostřed Evropy, je silně napojená na průmyslové dodavatelské řetězce a zároveň slouží jako křižovatka pro pohyb zboží mezi západem, východem, severem a jihem kontinentu.
Podle Českého statistického úřadu vzrostl výkon silniční nákladní dopravy vozidly registrovanými v Česku z 64 806 milionů tunokilometrů v roce 2023 na 70 364 milionů tunokilometrů v roce 2024. Výrazný byl především růst mezinárodní dopravy, což naznačuje, že český silniční nákladní sektor je stále silněji propojen s evropským trhem a jeho výkyvy.
Poptávka naráží na nedostatek řidičů
Pro logistické firmy je rostoucí poptávka dvojsečná. „Na jedné straně znamená více zakázek a vyšší vytížení vozidel. Na druhé straně zvyšuje tlak na kapacity, plánování tras, dostupnost řidičů, ceny pohonných hmot, mýto, skladovou infrastrukturu i přesnost doručení,“ upozorňuje Ondřej Stöhr, jednatel logistické společnosti CONTI-RSC.
Nedostatek řidičů přitom zůstává jedním ze strukturálních problémů evropské silniční dopravy. Mezinárodní organizace sdružující dopravce IRU v březnu uvedla, že v celé EU čelí odvětví silniční dopravy kritickému nedostatku přibližně 500 000 profesionálních řidičů a očekává se, že tento nedostatek se v nadcházejících letech dále prohloubí.
Podle IRU je sektor nákladní dopravy v Evropě aktuálně pod velkým tlakem a potřebuje podporu na národní i mezinárodní úrovni. „Volatilita cen paliv, umocněná válkou v Íránu a geopolitickými narušeními, odhalila křehké provozní podmínky našeho průmyslu. Evropské vlády zavedly nouzová opatření. Nekoordinované kroky však mohou narušit trhy a vystavit provozovatele rizikům v oblastech, kde je národní manévrovací prostor omezený. Dopady přesahují dnešní marže a zasahují investice do vozového parku, kapacitu a odolnost dodavatelského řetězce,“ uvedl letos v květnu Vincent Erard, vrchní ředitel IRU pro strategii a rozvoj.
Vytížení dálnic roste
Rostoucí silniční doprava se zároveň propisuje do zatížení infrastruktury. Předběžné výsledky celostátního sčítání dopravy zveřejněné Ředitelstvím silnic a dálnic ukázaly, že provoz na českých dálnicích od roku 2020 vzrostl o 12 procent. Nejvytíženějším úsekem zůstává dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde se denní průměr dostal nad 106 tisíc vozidel.
„Pro nákladní dopravu to znamená nejen delší a hůře předvídatelné dojezdové časy, ale také větší význam obchvatů, nových dálničních úseků, odpočívek a inteligentního řízení dopravy,“ doplnil Ondřej Stöhr.
S objemem dopravy přibývá i emisí
Silniční doprava tak stojí před úkolem, jak růst zvládnout bez neúměrného zvyšování nákladů, zpoždění a ekologické zátěže. Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje, že těžká nákladní vozidla odpovídají přibližně za čtvrtinu emisí CO₂ ze silniční dopravy v EU a že růst poptávky po přepravě zatím převyšuje přínosy ekologičtějších vozidel, která logistické firmy povinně pořizují.
Kromě obnovy vozového parku a rozvoje nízkoemisních technologií proto bude evropská dopravní politika směřovat k většímu využívání kombinované dopravy, železnice a vnitrozemských vodních cest. Evropská komise ve své strategii udržitelné a chytré mobility počítá mimo jiné s výrazným posilováním čistých vozidel, alternativních paliv a multimodální dopravy.
Zároveň však platí, že samotný přesun části zboží na železnici nebo vodu nebude rychlý ani jednoduchý. Silnice zůstanou pro mnoho typů zboží nenahraditelné, zejména tam, kde rozhoduje flexibilita, kratší vzdálenosti, nepravidelné dodávky nebo poslední úsek cesty k zákazníkovi.
Pro koncové zákazníky bude růst silniční dopravy dál znamenat vyšší dostupnost zboží a komfortnější doručování, ale pravděpodobně také citlivější promítání dopravních nákladů do cen.
Chci zveřejnit 
