Svět se neutápí v chaosu; je reorganizován. Válka vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu a nestabilita vyzařující z izraelských vojenských operací na Blízkém východě nejsou izolované krize. Jsou katalyzátory větší změny. Dodavatelské řetězce se přepracovávají, energetické trasy se přehodnocují a investiční toky se přesměrovávají. To, co se kdysi jevilo jako globalizovaný systém, se vyvíjí ve fragmentovanější, regionalizovanější řád.
V této proměňující se krajině se geografie vrací s velkou silou a jihovýchodní Evropa, která byla dlouho považována za evropskou periferii, se posouvá směrem ke středu.
Před deseti lety by jen málokdo předpověděl rozsah tureckých investic v Rumunsku, které nyní přesahují 14 miliard eur (16,13 miliardy dolarů). Dnes turecký kapitál není pouze přítomen, je v zemi zakotven. Společnosti staví nemocnice, dálnice, průmyslová zařízení a energetickou infrastrukturu. Nejde o oportunistickou expanzi, ale o strategické umístění, a důvod je jednoduchý.
Vzhledem k tomu, že globální dodavatelské řetězce jsou stále citlivější na rizika, blízkost opět začíná hrát roli. Regiony, které kombinují politickou stabilitu, přístup na trhy a logistickou konektivitu, získávají na ceně. Jihovýchodní Evropa nabízí všechny tři. Leží na křižovatce Evropy, Černého moře a východního Středomoří, což je nově vznikající koridor pro obchod, energii a data. Samotná příležitost však nezaručuje úspěch.
Region čelí paradoxu. Financování není vzácné, ale realizace ano. V několika zemích zůstávají významné evropské a mezinárodní fondy nevyužité. Projekty se zastavují nikoli kvůli nedostatku kapitálu, ale kvůli byrokratické složitosti, administrativním zpožděním a roztříštěné správě věcí veřejných.
Mezitím jsou potřeby viditelné a naléhavé: moderní dopravní sítě, odolné systémy zdravotní péče, modernizované přístavy a letiště a konkurenceschopné univerzity. Rozdíl mezi dostupnými zdroji a dosaženými výsledky již není technickým problémem, ale zranitelností.
Je však třeba si z toho vyvodit ponaučení.
Turecké zkušenosti za poslední dvě desetiletí ukazují, čeho lze dosáhnout koordinovanou akcí. Transformace Turkish Airlines v globálního lídra v letecké dopravě a rozvoj istanbulského letiště jako významného mezinárodního uzlu nebyly výsledkem pouze státních kroků. Vznikly z úmyslného propojení vlády, soukromého kapitálu a průmyslových kapacit. Rozhodující byla realizace, nikoli ambice.
Jihovýchodní Evropa nyní potřebuje podobný model, který bude přizpůsoben jejímu vlastnímu institucionálnímu kontextu. Partnerství veřejného a soukromého sektoru se musí posunout od teorie k praxi. Vlády, investoři, univerzity a instituce pro financování rozvoje musí fungovat ve společném strategickém rámci. Infrastruktura už není jen o silnicích a mostech. Jde o to, aby se region nacházel v nové geografii globální produkce a propojení.
Evropská politika může tuto transformaci posílit. Iniciativy, jako je Globální brána EU a budoucí rekonstrukce Ukrajiny, nabízejí historickou příležitost. Pokud budou efektivně řízeny, mohly by proměnit jihovýchodní Evropu v logistickou a investiční platformu pro širší region.
Evropa však již není jediným aktérem. Kapitál z Blízkého východu, Asie a dalších zemí je stále aktivnější. Tato diverzifikace je zároveň příležitostí i zkouškou. Vyžaduje strategickou jasnost: otevřenost investicím, ale v rámci soudržné dlouhodobé vize.
Zároveň však chybějícím článkem zůstává inovace. Region se nemůže spoléhat pouze na infrastrukturu a cenové výhody. Musí investovat do zjednodušování regulace, výzkumných kapacit a technologických ekosystémů. Bez toho riskuje, že se stane spíše tranzitní zónou než centrem tvorby hodnot.
Závěr je jasný. Jihovýchodní Evropě nechybí zdroje, zájem ani relevance. Chybí jí rychlost, koordinace a především změna myšlení. Příliš dlouho byl region vnímán jako problém, který je třeba stabilizovat. Nyní je třeba s ním zacházet jako s příležitostí, kterou je třeba formovat.
Ve světě, kde globalizace již není samozřejmostí, budou ti, kdo dokážou propojit regiony, trhy a systémy, definovat další fázi růstu. Jihovýchodní Evropa má k tomu geografii, dynamiku a partnery. Zbývá už jen rozhodnutí jednat odpovídajícím způsobem.
Chci zveřejnit 
