Hlavní trasy při jízdě na zahraniční letní dovolenou. Jejich výhody i možné komplikace

K moři se nejede jen podle navigace. Rozhoduje příprava, čas odjezdu a klidná hlava

Letní dovolená autem má své kouzlo. Člověk naloží kufry, děti, svačinu, plavky, opalovací krém, někdy i kola, psa nebo střešní box – a vyrazí. Jenže cesta na zahraniční dovolenou po vlastní ose není jen romantická představa svobody. Je to také pořádná porce kilometrů silného provozu, uzavírek, mýtnic, tunelů, kolon, horka, únavy a pravidel, která se stát od státu liší. Pojďme se podívat na hlavní dovolenkové trasy, jejich výhody i úskalí. A také na to, co udělat, aby naše cesta proběhla s co nejmenšími komplikacemi.

Češi tradičně míří hlavně k Jadranu, do Itálie, Polska, Rakouska, Slovinska, Maďarska, na Slovensko nebo dále na Balkán. Nejvytíženější bývají dovolenkové tahy směrem na Chorvatsko přes Rakousko, Slovinsko a Maďarsko, trasy do severní Itálie přes Rakousko a Brenner, ale také stále oblíbenější cesty k polskému Baltu. Komplikace přitom mohou začít už doma – na výjezdu z Prahy, na D1, u Brna, na D2 směrem na Bratislavu, na D5 směrem do Německa nebo na rozpracovaných úsecích dálniční sítě. „Češi nepojedou na dovolenou jednou trasou. Pojedou několika velkými proudy – k Jadranu, do Itálie, k Baltu, do Alp i na Balkán. Společné mají jedno: kdo vyráží ve chvíli, kdy vyrážejí všichni, musí počítat s tím, že dovolená může začít kolonou. Nejkratší trasa v navigaci nemusí být nejrychlejší a už vůbec ne nejpohodovější,“ říká Roman Budský, dopravní expert Platformy VIZE 0.

Největší proud zamíří tradičně k Jadranu. Nejsilnější dovolenkovou trasou zůstává směr na Chorvatsko. Řidiči ze středních Čech a z Prahy často pojedou přes Brno, Vídeň, Graz, Maribor a Záhřeb. Jižní a západní Čechy budou častěji volit trasu přes České Budějovice, Linz, Salzburg, Villach a Slovinsko. Moravané a Slezané mohou využít také směr přes Bratislavu a Maďarsko. Právě tyto trasy ale patří k nejkritičtějším. Provoz se v letní sezoně koncentruje u velkých měst, na dálničních křižovatkách, v tunelech, u mýtnic, na hraničních přechodech a v okolí turistických center. Typicky rizikové jsou odjezdy v pátek odpoledne a v sobotu dopoledne, kdy se potkávají dovolenkáři, běžný víkendový provoz, kamiony, stavební práce i lokální doprava.

Druhým významným směrem je Itálie – severní Jadran, Benátsko, Bibione, Lignano, Garda, Jižní Tyrolsko nebo Ligurie. Tady se čeští řidiči často potkávají s alpským provozem, tunely, placenými úseky a velmi silnou dopravou v Rakousku, Německu a severní Itálii.

Stále výrazněji se prosazuje také směr do Polska – k Baltu, do Mazur, Tater nebo Krakova. Pro mnoho rodin jde o atraktivní alternativu k jihu Evropy. Ani zde však nelze spoléhat na to, že cesta bude automaticky klidnější. Zdržení mohou vznikat kolem velkých měst, na příjezdech k pobřeží, v turistických oblastech i na úsecích, kde české dálniční napojení na Polsko ještě není dokončené.

Komplikacím se nedá vždy zabránit. Dá se na ně ale připravit

Kolona, uzavírka, nehoda, prudká bouřka, přehřátý motor, nevolnost dítěte nebo únava řidiče. To všechno jsou situace, které mohou cestu zkomplikovat. Základem je nepočítat s ideálním scénářem.

Řidič by měl mít předem připravenou hlavní trasu, ale také alternativu. Ne až ve chvíli, kdy stojí v koloně před tunelem nebo mýtnicí. Vyplatí se sledovat aktuální dopravní informace v Česku i v tranzitních zemích, nespoléhat pouze na jednu navigaci a nebrat odhadovaný čas dojezdu jako slib. Navigace neumí započítat všechno – únavu, děti, tankování, toaletu, horko, zpoždění na mýtnici ani potřebu skutečného odpočinku.

Co tedy udělat, aby naše cesta proběhla s co nejmenšími komplikacemi

1. Nevyjíždět „jako všichni“

Největší chybou je pátek odpoledne nebo sobota brzy ráno s vírou, že „nějak to projedeme“. Právě tehdy se potkávají dovolenkáři, běžný víkendový provoz, kamiony, opravy a lokální doprava. Lepší je vyjet mimo hlavní vlnu: například ve čtvrtek večer po odpočinku, v pátek velmi brzy ráno, v sobotu později odpoledne, nebo ideálně v neděli až úterý. Ale pozor: noční jízda není automaticky bezpečnější. Pokud řidič vyráží po celém pracovním dni, balení a stresu, je noční odjezd spíš pozvánkou pro mikrospánek.

2. Mít trasu A, B i C

Řidič by neměl spoléhat jen na jednu navigaci a jednu „nejrychlejší“ trasu. U cest k Jadranu, do Itálie, Polska nebo přes Německo se situace může změnit během desítek minut. Před cestou je dobré zkontrolovat oficiální dopravní informace: v Česku Dopravniinfo/ŘSD ukazuje aktuální nehody, uzavírky, omezení a dopravní zátěž; v Rakousku ASFINAG nabízí dopravní informace a webkamery; ve Slovinsku je klíčový Promet.si; v Chorvatsku HAK průběžně informuje o stavu silnic, mýtnicích, hranicích a trajektech. „Řidič by si měl předem říct, kudy pojede, když bude problém, a ve kterém bodě se rozhodne trasu změnit. Ne až v koloně před tunelem,“ říká Roman Budský z Platformy VIZE 0.

3. Vyřídit dálniční známky, mýto a speciální poplatky předem

Spousta zdržení nevzniká kvůli nehodě, ale kvůli tomu, že lidé řeší známku, mýto nebo platbu až na cestě. Rakousko, Slovinsko, Maďarsko i Slovensko mají elektronické dálniční známky, Chorvatsko a Itálie fungují převážně na mýtnicích. Pozor na speciální úseky: například slovinský tunel Karavanky je zpoplatněn zvlášť a podle DARS není zahrnut do slovinské elektronické známky. U karavanu, přívěsu nebo těžšího vozidla je nutné ověřit i správnou kategorii. Chyba v kategorii může být v zahraničí drahá a nepříjemná. Cenné informace lze nalézt na webovém portálu společnosti Global Assistance.

4. Nepodcenit český začátek cesty

Řada komplikací začne ještě před hranicemi. Letní opravy a omezení se týkají mimo jiné hlavních dálničních tahů v Česku. Aktuálně je třeba upozornit na omezení na D1, D5 a D11 a také na práce ve velkých městech. Proto má smysl neplánovat cestu tak, že „v šest ráno jsme ve Vídni“, když řidič nejdříve musí projet Prahou, Brnem nebo úsekem D1 v době špičky. Dovolená se často nezasekne v Chorvatsku, ale už u Brna.

5. Auto připravit jako na dlouhou zátěž, ne jako na cestu do práce

Před odjezdem je nutné zkontrolovat hlavně pneumatiky, tlak při plném zatížení, brzdy, kapaliny, chlazení, klimatizaci, světla, stěrače a stav akumulátoru. Naložené auto s rodinou, zavazadly, střešním boxem a koly se chová úplně jinak než prázdné auto při běžné jízdě. Velmi důležité je správné naložení: těžké věci dolů a co nejblíže k opěradlům, nic tvrdého volně v kabině, žádné tablety, láhve, termosky či foťáky na zadním platě. Při prudkém brzdění se z běžné věci může stát projektil.

6. Řidič musí mít vlastní „servisní plán“

Auto může být v perfektním stavu, ale nejslabším článkem většinou bývá člověk. Zvlášť při dlouhé cestě k moři: nekonečná monotónní dálnice, horko, klimatizace, těžké jídlo, noční jízda, děti vzadu a touha „už tam být“. Prevence je jednoduchá, ale musí se dodržet: vyrazit odpočatý, dělat pravidelné přestávky, pamatovat na pitný režim, nejíst těžká jídla, za volantem se střídat. Káva může pomoci krátkodobě, ale nenahradí spánek. Jakmile řidič opakovaně zívá, těká očima, nepamatuje si poslední kilometry nebo musí vědomě „bojovat“ s víčky, už nejde o nepohodlí, ale o varování. „Mikrospánek se neptá, jestli máme zaplacený apartmán už od sobotního rána. Prostě přijde,“ varuje Roman Budský.

7. Doklady, pojistky a potřebné kontakty mít po ruce

Před odjezdem je vhodné fyzicky zkontrolovat: občanský průkaz nebo pas, řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla, zelenou kartu, doklady dětí, evropský průkaz zdravotního pojištění, cestovní připojištění, asistenční kartu a kontakt na pojišťovnu. U firemního, půjčeného nebo leasingového auta se vyplatí mít písemný souhlas s užíváním vozidla, ideálně i v angličtině či jazyce cílové země. Při silniční kontrole, nehodě nebo přejezdu hranic může výrazně zjednodušit život.

8. Počítat s horkem, dětmi a zvířaty

Letní cesta není jen otázka silnic. Horko zvyšuje únavu, nervozitu i riziko dehydratace. V autě má být voda, lehké jídlo, léky, nabíječky, powerbanka, hotovost, reflexní vesty pro posádku, základní hygienické potřeby a něco pro děti. Děti je lepší připravit na cestu dopředu: kdy budou pauzy, kdy jídlo, co si mohou pustit, kde bude delší zastávka. Zvíře musí být bezpečně zajištěno a nikdy nesmí zůstat samo v rozpáleném autě.

9. Nejet „na krev“ podle navigace

Navigace často ukáže optimistický čas bez reálných rezerv. Jenže dovolená není závod. Reálně je vhodné přidat rezervu na tankování, toalety, jídlo, kolony, přejezd státních hranic, mýtnic, tunely, trajekt nebo neplánovanou pauzu. U delších tras je rozumné zvážit přespání po cestě. Zvlášť u rodin s dětmi, seniorů, karavanů nebo méně zkušených řidičů. Jedna noc v hotýlku může být levnější než cesta na hraně sil a bezpečnosti.

10. V koloně zachovat chladnou hlavu

Řidič by měl udržovat odstup, nevjíždět do odstavného pruhu, respektovat záchranářskou uličku, nevymýšlet riskantní objížďky přes obce a nepřenášet frustraci na posádku. V zahraničí se navíc řada deliktů řeší přísněji než v Česku. „Kolona je nepříjemná, ale pořád je to jen zdržení. Skutečný problém začne ve chvíli, kdy se z netrpělivého řidiče stane agresivní řidič,“ varuje Budský.

„Komplikacím na cestě k moři se nedá úplně zabránit, ale dá se na ně připravit. Základem je nevyjíždět v nejsilnější vlně, mít alternativní trasu, zkontrolovat aktuální dopravní informace, koupit známky a mýto předem, připravit auto na plné zatížení, a hlavně nepřecenit síly řidiče. Nejlepší dovolenková trasa není ta nejkratší v kilometrech, ale ta, po které posádka dojede v klidu, zdraví a bez zbytečných nervů,“ uzavírá Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Hlavní trasy na letní zahraniční dovolenou, jejich výhody i možné komplikace

Jadranský koridor: Chorvatsko, Slovinsko, Istrie, Dalmácie

Hlavní trasy:

Praha / střední Čechy – Brno – Vídeň – Graz – Maribor – Záhřeb – Zadar/Split/Dalmácie. To bude patrně nejsilnější dovolenková osa. Výhoda: vyhýbá se placeným rakouským tunelům Tauern/Katschberg a Karawanken. Nevýhoda: velká zátěž na D1, kolem Brna, ve Vídni, Grazu, Mariboru a Záhřebu.

Praha / jižní Čechy – České Budějovice – Linz – Salzburg – Villach – Lublaň – Istrie / Kvarner / Dalmácie. Logická trasa pro Čechy, Jihočechy a část západních Čech. Výhoda: přímý tah na Istrii a Slovinsko. Nevýhoda: citlivý alpský úsek, tunely, mýtnice a rakouská A10.

Morava a Slezsko – Bratislava – Maďarsko – Letenye/Goričan – Záhřeb.
Často dobrá alternativa pro Moravu, Zlínsko, Olomoucko a Ostravsko. Výhoda: bez rakouských placených tunelů. Nevýhoda: delší jízda přes Maďarsko, možné špičky na M1/M7 a u Budapešti, podle zvolené trasy.

Komplikace: V Česku může cestu zdržet D1 u mostu Šmejkalka, práce na obchvatu Brna a křižovatce Brno-jih i další letní opravy. V Rakousku je dlouhodobě nejcitlivější A10 Tauern Autobahn – rakouské ministerstvo dopravy uvádí, že jde o jednu z nejvytíženějších dovolenkových tras a že o víkendech od května do září kapacita nestačí, takže vznikají hodinová zdržení.

Ve Slovinsku zůstávají rizikové tahy kolem Lublaně, úseky A1/A2 a napojení na Chorvatsko. Karawanken sice od března 2026 má novou tunelovou rouru, ale stará se následně opravuje, takže úplné odstranění kolon ještě čekat nelze. V Chorvatsku je třeba počítat se špičkami na tahu A2/A4 směrem k Záhřebu, na obchvatu Záhřebu, u mýtnic Lučko/Demerje, na A1 směrem na Zadar, Split a Makarskou i u trajektů; HAK aktuálně upozorňuje na zvýšený provoz u turistických center, přístavů, hraničních přechodů i v místech oprav.

Italský koridor: severní Itálie, Benátsko, Bibione, Lignano, Garda

Hlavní trasy:

Čechy – Linz – Salzburg – Villach – Tarvisio – Udine – Benátky / Bibione / Lignano. Klasická cesta na severní Jadran.

Praha – Plzeň – Rozvadov – Norimberk / Mnichov – Innsbruck – Brenner – Verona / Lago di Garda. Silná trasa pro Gardu, Jižní Tyrolsko a severozápad Itálie.

Morava – Vídeň – Graz – Klagenfurt/Villach – Tarvisio – Udine. Dobrá varianta pro Moravu a Slezsko.

Komplikace:
Na cestě přes Rakousko a Brenner je zásadní problém most Lueg na A13 Brenner Autobahn. ASFINAG uvádí, že od 1. ledna 2025 je kvůli stavu mostu běžně provoz veden jedním pruhem v každém směru, druhý pruh se otevírá jen ve vybrané dny se silným provozem. To z Brenneru dělá pro léto 2026 jeden z nejcitlivějších alpských bodů. Při cestě přes Německo je nutné počítat s hustým provozem, stavební sezonou a hraničními kontrolami. ADAC pro začátek letní sezony upozorňuje na zhruba tisíc dálničních staveb v Německu a mezi zatížené tahy řadí mimo jiné A3, A5, A6, A7, A8, A9 i koridory k Rakousku a Itálii.

Polský koridor: Balt, Mazury, Krakov, Tatry

Hlavní trasy:

Praha / východní Čechy – Hradec Králové – D11 – Jaroměř/Trutnov – Lubawka – S3 – Vratislav / Štětín / Svinoústí / Kolobřeh. Význam roste hlavně pro cesty k Baltu.

Morava a Slezsko – Ostrava – polská A1 – Katovice – Łódź – Toruň – Gdaňsk/Sopoty/Hel.
Nejlogičtější pro východní část polského pobřeží.

Čechy – Drážďany / Berlín – Štětín – pobřeží západního Polska. Použitelná alternativa pro západní Balt, zejména ze západních a severních Čech.

Komplikace:

Polsko je letos zajímavé, ale české napojení ještě není ideální. ŘSD v dubnu 2026 zahájilo stavbu posledního chybějícího úseku D11 Jaroměř–Trutnov; celá D11 k polským hranicím má být hotová až v roce 2029, i když krátký úsek u hranic se má zprovoznit dříve. V Česku navíc do léta vstupují opravy na D11 mezi Poděbrady a Sadskou a další omezení na hlavních tazích. V Polsku mohou vznikat kolony hlavně kolem velkých aglomerací – Vratislav, Katovice, Łódź, Trojměstí – a v nástupních i návratových víkendech. Polsko má v létě také omezení jízd nákladních vozidel, které může v některých časech osobní dopravě pomoci, ale zároveň mění rozložení tranzitu.

Slovensko, Maďarsko, Balkán

Hlavní trasy:
D1/D2 – Brno – Bratislava – Slovensko / Maďarsko.
Pro Slovensko, Balaton, Budapešť i jako varianta k Chorvatsku.
Ostravsko – Žilina / Bratislava nebo přes Polsko a Slovensko podle cíle.

Komplikace:

Největší slabina je už český začátek: D1, Brno a napojení na D2. K tomu se přidává hustý provoz kolem Bratislavy, maďarské M1/M7 a případně M0 kolem Budapešti. U cest dále na Balkán přibývají hranice mimo Schengen, tedy možnost reálného čekání, nikoli jen zpomalení.

Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie

Hlavní trasy:
Praha – Plzeň – Rozvadov – Norimberk / Mnichov – Alpy / Itálie / Francie. Silná západoevropská osa.
Praha – Ústí nad Labem – Drážďany – Berlín / sever Německa / Dánsko / Balt.

Komplikace:

Německo bude tradičně problémové hlavně ve dnech nástupu a návratu prázdnin. ADAC upozorňuje na silný letní provoz, stavební práce a možné čekání při kontrolách na německých hranicích; zmiňuje mimo jiné přechody Suben, Walserberg, Kiefersfelden, Ludwigsdorf, Frankfurt/Oder a Forst.

Obecně největší potíží nebývá délka trasy. Nejvíce komplikací vzniká tam, kde se potká několik proudů najednou: odjezd z Česka v pátek odpoledne, sobotní dopoledne v Rakousku a Slovinsku, okolí Záhřebu, mýtnice a tunely, příjezdy k trajektům a návratové neděle. Typicky rizikové budou D1 u Prahy a Brna, D2 směrem na Bratislavu, rakouské A10 a A13, slovinská Lublaň a Karawanken, chorvatské mýtnice Lučko/Demerje a polské aglomerace.

O Platformě VIZE 0

Platforma VIZE 0, založená Nadací Kooperativy v roce 2018, vychází ze švédské myšlenky „Vision Zero“, která odmítá smrt či vážná zranění v dopravě jako nepřijatelná. Cílem platformy je propojovat různé subjekty – komerční, neziskové, veřejné i vzdělávací – a vytvářet spolupráce, které vedou k bezpečnějšímu provozu. Více na www.vize0.cz.