• 27/05/2022 04:25

Putin posílá vojsko na Ukrajinu, uznal povstalce s vlastním státem

Stránka navštívena: 95
0 0
Doba čtení příspěvku:4 Minut, 40 Sekund

Situace v ukrajinské krizi je stále kritičtější. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí večer nejprve oznámil uznání separatistických oblastí Doněcka a Luhanska a jen o něco později nařídil vyslání vojáků na východ Ukrajiny. Jednotky mají “zajišťovat mír” v obou lidových republikách, vyplývá z dekretu podepsaného šéfem Kremlu v Moskvě.

Putin již dříve v televizním projevu potvrdil, že uznává nezávislost proruských separatistických regionů Doněck a Luhansk na východě Ukrajiny. Považuje za nutné učinit toto „dlouho opožděné rozhodnutí“, řekl Putin. S představiteli obou proruských separatistických republik zároveň uzavřel dohodu o „přátelství a pomoci“. Očekává se, že Duma dekret ratifikuje v úterý. Tento krok vyvolal ostrou mezinárodní kritiku. EU, USA a Velká Británie vyhlásily sankce.

Putin předtím v hodinovém projevu provedl razantní útok na Ukrajinu. Východ země označil za historicky ruské území. Putin vysvětlil, že Ukrajina je nedílnou součástí její vlastní historie. Odmítl, že by Ukrajina měla vlastní státní tradici. Podle prezidenta se zemi nikdy nepodařilo vytvořit stabilní stát. Proto se Ukrajina musela spolehnout na jiné země, jako jsou Spojené státy.

Ukrajinské úřady jsou poskvrněné nacionalismem a korupcí a země je v rukou oligarchických klanů. Ukrajina má za sebou historii krádeží ruského plynu a využívání energetické otázky k vydírání Ruska. Vedou to radikálové a nacionalisté – mezi západními kurátory, kteří zemi zavedli do slepé uličky. Korupce a mocenské boje oligarchů by zabránily lidem v bývalé sovětské republice, aby se dařilo lépe. Západní tajné služby pomáhaly Ukrajině se zločiny.

Útoky i proti NATO

Znovu obvinil NATO, že se výhružně přibližuje k Rusku. Infrastruktura NATO je na ruských hranicích, Ukrajina by byla hlavní startovací rampou pro útok na Rusko. Ukrajinu popsal jako americkou kolonii s „loutkovou vládou“. USA a NATO bezostyšně proměnily Ukrajinu ve válečné dějiště, přičemž americké bezpilotní letouny umístěné na Ukrajině neustále špehují Rusko. NATO zcela ignorovalo ruské bezpečnostní obavy, zatímco vláda v Moskvě vždy podporuje diplomatické způsoby řešení problémů.

Putin také obvinil Ukrajinu, že si chce vyrobit vlastní jaderné zbraně. To se rovná přípravám na útok na Rusko, řekl Putin. Ukrajina má jaderné know-how ze sovětské éry. Pokud Ukrajina získá zbraně hromadného ničení, globální situace se drasticky změní. To nelze ignorovat. Zopakoval také obvinění z „masových zločinů“ proti etnickým Rusům na východní Ukrajině.

Separatističtí vůdci volali po uznání

Již dříve separatističtí vůdci samozvaných „lidových republik“ Doněck a Luhansk vyzvali Putina, aby uznal jejich nezávislost. Putin poté svolal národní bezpečnostní radu, ve které se všichni zúčastnění – včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova a ministra obrany Sergeje Šojgu – vyslovili pro uznání regionů.

Putin na schůzce řekl, že už nevidí žádnou šanci na realizaci minských dohod. V dohodách zprostředkovaných Německem a Francií v letech 2014 a 2015 a společně dohodnutých s Ukrajinou a Ruskem se strany konfliktu na východní Ukrajině zavázaly k několika krokům k dosažení mírového řešení konfliktu.

EU a USA vyhlásily sankce

EU a USA okamžitě vyhlásily sankce. “Uznání dvou separatistických oblastí na Ukrajině je do očí bijícím porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod,” uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Rady EU Charles Michel. “Unie odpoví sankcemi proti osobám zapojeným do této nezákonné činnosti.”

Bílý dům uvedl, že opatření ovlivní mimo jiné investice nebo obchod amerických osob s ohledem na Doněck a Luhansk. Britský premiér Boris Johnson Putinův krok odsoudil jako „otevřené porušení mezinárodního práva“. Sankce podle vlády připravuje i Velká Británie. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková rovněž kritizovala „nehorázné porušení mezinárodního práva“ a vyzvala Rusko, aby se stáhlo. Putin záměrně zničil normandský formát.

Podle bílého domu dojde ke zmražení všech financí Ruských firem, včetně celého Ruského režimu. Bankovním institucím bude znemožněno obchodovat se zahraničím. Jaké další sankce budou uvaleny a učiněny další kroky se čeká.

Probíhá krizová diplomacie

Německý kancléř Olaf Scholz má v brzké době naplánován rozhovor s Bidenem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ruské kroky odsuzuje. Vláda v Moskvě dále vyostřuje konflikt s Ukrajinou. Rusko se snaží vytvořit záminku k opětovné invazi na Ukrajinu.

“Bohužel se stalo to, čeho jsme se celé dny obávali a před čím jsme varovali,” řekl kancléř Karl Nehammer (ÖVP). Kvůli dramatické situaci Nehammer na úterý znovu svolal krizový kabinet federální vlády do ukrajinského konfliktu. Ministr zahraničí Alexander Schallenberg (ÖVP) označil postup za „nehorázné porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“. Putinovo jednání odsoudili i zelení. Mluvčí zahraniční politiky Ewa Ernst-Dziedzic mluvila o „plácnutí do tváře diplomacii“.

Státy upozorněny

Ještě před Putinovým projevem Ukrajina svolala mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN a svolala národní bezpečnostní radu. K zajištění bezpečnosti Ukrajiny jsou podle ministra zahraničí Dmytra Kuleby potřeba „naléhavá deeskalační opatření a konkrétní kroky“. Zástupce Ukrajiny také vyzval k deeskalaci na zvláštním zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Moskva hlásí zabité „sabotéry“

Situace se v pondělí opět nebezpečně vyhrotila. Ruská domácí tajná služba FSB, která je rovněž odpovědná za bezpečnost hranic, uvedla, že pět ukrajinských „sabotérů“ vstoupilo na ruské území a bylo tam zabito. Odpoledne FSB oznámila opětovné narušení hranic ze strany Ukrajiny a zatčení ukrajinského vojáka. Informace poskytnuté tajnou službou se nepodařilo ověřit. Už několik dní separatisté obviňují skupinu ukrajinských agentů z útoků v zóně konfliktu.

Ukrajina to popírá

Ukrajina to okamžitě popřela. Podle ukrajinské armády nelze Rusku zabránit v produkci fake news. “Vždy ale zdůrazňujeme, že nestřílíme na civilní infrastrukturu nebo na oblasti v Rostovské oblasti nebo cokoli jiného,” řekl mluvčí ukrajinské armády Pavlo Kovalčuk. “Ani jeden z našich vojáků nepřekročil hranici do Ruské federace a ani jeden dnes nebyl zabit,” dodal Anton Geraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra.

Ukrajina mezitím informovala, že při útoku separatistů na východě Ukrajiny byl zabit ukrajinský civilista. Muž zemřel při ostřelování vesnice severně od Doněcka, napsal na Facebooku guvernér Pavlo Kyrylenko. Bombardování vedlo k výpadku proudu a poškození plynovodu.

ORF, DPA, ČTK

Happy
Happy
0 %
Sad
Sad
0 %
Excited
Excited
0 %
Sleepy
Sleepy
0 %
Angry
Angry
0 %
Surprise
Surprise
0 %