Na úseku dlouhém 1,2 kilometru budoucí rychlostní trati Nezamyslice–Kojetín odkryli archeologové více než tisíc objektů od starší doby bronzové po dobu římskou.
Mezi nejvýznamnější nálezy patří doklady sídlišť věteřovské kultury a kultury lidu popelnicových polí, specializovaná dílna na zpracování bronzu a také výjimečná kalibrační deska z doby římské určená k protahování kovových drátků.
Odborníci z Archeologického centra Olomouc ukončili záchranný archeologický výzkum na části trasy budoucí rychlostní trati Nezamyslice–Kojetín. Na zkoumaném úseku odkryli více než tisíc archeologických objektů, které dokumentují osídlení údolí řeky Hané od starší doby bronzové až po dobu římskou.
Záchranný archeologický výzkum probíhal v rámci modernizace trati Brno–Přerov, konkrétně 4. stavby RT Nezamyslice–Kojetín, na úseku dlouhém 9,6 kilometru. Zakázku realizovalo sdružení firem EUROVIA CZ, Archeologické centrum Olomouc, Archaia Brno a Ústav archeologické památkové péče Brno. Zadavatelem je Správa železnic.
Úsek o délce 1,2 kilometru zkoumal tým Archeologického centra Olomouc od dubna do konce října loňského roku. „Na výzkumné ploše jsme identifikovali více než tisíc archeologických objektů. Lokalita patří k mimořádně bohatým sídelním areálům v této části Hané,“ uvedla tisková mluvčí centra Nikola Jandová.
Věteřovská kultura: domy a sídlištní pohřby
Nejstarší osídlení představuje věteřovská kultura ze starší doby bronzové. Archeologové odkryli pozůstatky domů s kůlovou konstrukcí, jejichž stěny byly kdysi vyplétány proutím a omazávány hlínou. Po požárech se zlomky omítky dochovaly jako do červena vypálené fragmenty hlíny, tzv. mazanice. Některé fragmenty mazanice byly vyhlazené se stopami zdobení na vnější straně, zatímco na vnitřní straně se dochovaly otisky prutů.
„Domy měly kůlovou konstrukci a při jejich zániku požárem se v mazanici zachovaly detaily stavebních prvků. V některých případech jsou patrné i stopy povrchových úprav,“ popsal archeolog Pavel Moš.
Z tohoto období pocházejí také keramické nádoby, cívky, přesleny, korálky či kostěná jehlice. K starším nálezům patří také bronzová jehlice s cyperskou hlavicí. Archeologové odkryli také dva sídlištní pohřby, což je pro tuto kulturu příznačné. V jednom z objektů byl uložen dospělý jedinec společně s dítětem. Kosterní ostatky podstoupí antropologickou analýzu.
Záhadné objekty s lidskými ostatky
Výraznou stopu na lokalitě zanechala kultura lidu popelnicových polí, především skupina slezská z pozdní doby bronzové, ale také skupina platěnická ze starší doby železné. Archeologové zachytili sídlištní objekty různých velikostí s četnými nálezy keramiky a mazanice.
Mimořádnou pozornost vzbudily čtyři objekty s částmi lidských ostatků. V jednom z nich bylo nalezeno šest lidských lebek uložených vedle sebe v zásypu objektu.
„Nositelé kultur doby popelnicových polí své zemřelé spalovali. Zde jsme však zaznamenali pouze části lidských ostatků, nikoliv celé kostry. Mohlo by se jednat o projev zvláštního rituálu,“ uvedl vedoucí archeolog Arkadiusz Tajer. Další poznatky přinese antropologická analýza.
Dílny na výrobu bronzových artefaktů
V několika objektech při okraji pravěkého sídliště archeologové objevili kamenné licí formy a zlomky tyglíků, které sloužily k tavbě a odlévání bronzových předmětů. Na lokalitě archeologové objevili také menší soubor bronzových předmětů, například sekerky, jehlice, náramek či nůž. Nálezy pocházejí ze závěru doby bronzové a starší doby železné a napovídají, že se v těchto místech nacházela specializovaná dílna na výrobu bronzových předmětů.
„Kamenné licí formy podrobíme laboratorním analýzám, které ověří, zda se na jejich povrchu zachovaly stopy kovů z odlévaných předmětů. Zároveň prověříme, jestli byly nalezené bronzové artefakty vyrobeny přímo na této lokalitě,“ doplnil Tajer. Archeologové zaznamenali také stopy laténského osídlení z mladší doby železné.
Unikátní nález z doby římské
Nejmladší fázi osídlení představuje doba římská, kdy území obývaly germánské kmeny. Archeologové odkryli pyrotechnické zařízení sloužící k pálení vápna.
„V peci vypalovali vápno, které lidé využívali k úpravě omítek domů nebo ke zdobení keramiky,“ uvedl Moš.
Za výjimečný nález považují odborníci zachovalou kalibrační desku určenou k protahování a ztenčování kovových drátků. V jejích otvorech se nachází rez a mohou se zde vyskytovat stopy po kovových drátcích.
„Kalibrační desku předáme do laboratoře na spektrometrickou analýzu, která nám pomůže určit, z jakého materiálu byl drátek vyrobený. Ztenčený drát mohl sloužit například k výrobě kroužkové zbroje,“ doplnil Moš. Podle odborníků jde o výjimečný nález v rámci střední Evropy.
Náročnost výzkumu a další zpracování nálezů
Archeologové zároveň upozorňují, že podobně rozsáhlé výzkumy jsou časově i odborně velmi náročné. V této souvislosti varují před připravovanými změnami legislativy, které by mohly omezit financování archeologických výzkumů. Podle odborníků by takové nastavení mohlo vést k omezení jejich rozsahu a v krajním případě i ke ztrátě části archeologických nálezů.
Po ukončení terénní části výzkumu byly veškeré nálezy převezeny do laboratoří Archeologického centra Olomouc. Aktuálně odborníci provádějí čištění, konzervaci, dokumentaci i specializované analýzy včetně antropologického zkoumání lidských ostatků. Výsledky bude centrum průběžně zveřejňovat.
Chci zveřejnit 
