Olomoucká MHD by se mojhla dočkat nové vozovny

Před několika měsíci byla zveřejněna technicko-ekonomická studie z roku 2021 vypracovaná firmou NDCon s.r.o., která poměrně detailně popisuje a zobrazuje možné rozložení a funkce areálu. Několik renderů jsem pomocí AI upravil, aby co nejvíce ukázaly možnou podobu nového komplexu (některé detaily a okolí nesedí).

Plánovaný nový areál DPMO v Neředíně vyřeší dlouhodobý problém současné vozovny v Koželužské ulici. Ta se svou kapacitou pouhých 27 tramvají již provozním potřebám dávno nedostačuje. Nový komplex naproti tomu umožní denní vypravenost 57 tramvají s rezervou dalších 30 vozů, přičemž výhledově se počítá s denní kapacitou až 100 tramvají. Podobně velkoryse je navržena i autobusová sekce. Z areálu bude denně vyjíždět 60 autobusů s 19 záložními vozy, a do budoucna kapacita umožní obsloužit až 90 autobusů za den. Celkově se tak v nové vozovně předpokládá denní oběh kolem 190 vozidel obou trakcí. Odstavné haly jsou navíc plošně dimenzovány na jednotnou délku nejdelšího kolejového vozidla, která činí 33 metrů.

Pro zajištění chodu tohoto obřího areálu zde bude působit zhruba 680 zaměstnanců (v současnosti celkem přes 400), z nichž 300 tvoří řidiči a 280 pracovníci těžké a běžné údržby. Zaměstnancům i návštěvníkům pak bude sloužit prostorné parkoviště s kapacitou zhruba 300 osobních automobilů.

Areál nabídne vedle komplexní údržby také bateriové úložiště, myčku pro obě trakce nebo nabíjecí a čerpací stanice. Nezapomíná se ani na speciální kusou nakládací/vykládací kolej pro rychlý transport vozidel mimo areál bez omezení okolního provozu. Součástí areálu bude i zkušební kolej pro testování základních funkcí tramvají, důstojné zázemí zde najdou i historické vozy, konkrétně 4 tramvajové vozy standartní délky a 2 autobusy, chybět by neměla ani menší expozice. Do areálu se přesunou všechna oddělení administrativy.

Město Olomouc aktuálně vlastní zhruba polovinu pozemků, nyní je výkup pozastaven a čeká se na zajištění financování výkupu druhé poloviny pozemků ze strany města. Odlehlost areálu také přinese několik výzev, především jak areál napojit na klíčové inženýrské sítě. Z důvodu vysokých nákladů na stavbu dlouhého přivaděče pro centrální zásobování teplem doporučuje studie vybudovat v areálu vlastní plynovou kotelnu, čímž by se zajistily dodávky tepla také pro přilehlé okolí.

Provoz se zaměří na alternativní paliva, zejména na elektrobusy (případně vodíkové autobusy). K tomu bude nezbytný enormní elektrický příkon 5 MW a položení nových 22kV kabelů z Hněvotína. Případná výroba vodíku přímo v areálu by však mohla být neefektivní kvůli značné spotřebě pitné vody. Náročné budou také sklonové poměry nebo řešení odvodnění. Pozitivní zprávou je, že výjezdy a zátahy vozidel MHD nezatíží ranní a odpolední dopravní špičky osobních automobilů. Odpadní vody z myček pak budou před vypuštěním do kanalizace předčištěny v odlučovačích ropných látek a ředěny v retenční nádrži. Budovy budou vybaveny zelenými střechami a fotovoltaikou. K areálu bude prodloužena tramvajová trať od krematoria.