Aktuální ceny pohonných hmot mají napříč EU značný rozptyl. Dobrou zprávou je, že Česko patří zejména u nafty k vůbec nejlevnějším zemím Unie. U benzínu se sice tuzemské pumpy více blíží evropskému průměru, přesto se drží v první desítce nejlevnějších států. Rozdíly mezi zeměmi jsou přitom výrazné: zatímco v Chorvatsku je nafta dražší zhruba o 3,50 Kč/l, litr benzínu tam naopak vyjde asi o korunu levněji. Tradičně drahá Itálie pak znamená pro českého motoristu příplatek kolem 7,50 Kč/l u nafty, podobně jako v Německu.
Česko si alespoň v případě nafty drží pozici jedné z nejlevnějších zemí EU. Podle aktuálních statistik Evropské komise zaujímá stejně jako loni na konci května třetí místo, levněji se tankuje už jen v Polsku a na Maltě. U benzínu je situace odlišná: tam jsme si meziročně pohoršili ze čtvrté příčky na desátou. Přesto zůstáváme pod průměrem EU. Litr benzínu stojí v Česku 42,39 Kč, tedy zhruba 3,40 Kč pod evropským průměrem. Nafta je u nás v průměru za 40,70 Kč/l, což je přibližně o 5,50 Kč méně, než činí průměr EU.
Pohonné hmoty ale ve srovnání s loňskem výrazně zdražily. „Zatímco loni v květnu se řidiči v Česku mohli radovat z cen paliv, které meziročně poklesly o čtyři koruny, letos je situace vzhledem k dění na Blízkém východě zcela opačná. Litr benzínu i nafty je více než o osm korun dražší než před rokem,“ říká Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, autorizovaného distributora tankovacích karet Shell a EuroOil. „V jiných státech ovšem paliva zdražila ještě výrazněji a celkově se cenový rozptyl mezi nejlevnějšími a nejdražšími zeměmi dále rozevřel. Zatímco loni se ceny nafty pohybovaly v relativně úzkém pásmu od 30 do necelých 42 korun, letos má nejdražší Nizozemsko s průměrnou cenou 55,58 Kč/l o více než 26 korun vyšší cenu než nejlevnější Malta,“ dodává Duraković.
Naftu natankuje český cestovatel levněji zejména v Polsku, a to v průměru o více než dvě koruny na litr. Na Slovensku nebo v Maďarsku je nafta dražší zhruba o korunu, v Rakousku si řidiči připlatí kolem šesti korun a v Německu přibližně sedm. Vyšší ceny nafty čekají i na jihu Evropy – ve Slovinsku téměř o dvě koruny, v Chorvatsku o 3,50 Kč a v Itálii dokonce o 7,50 Kč na litr. U benzínu je situace odlišná. V Chorvatsku či Slovinsku je litr Naturalu 95 levnější zhruba o korunu, na Slovensku naopak o necelou korunu dražší. Výrazně levnější benzín má nyní Polsko, kde je rozdíl více než šest korun na litr. Naopak v Itálii je litr benzínu dražší téměř o pět korun a v Německu dokonce o více než sedm korun.
Pro řidiče mířící na dovolenou z toho vyplývá poměrně jasná doporučení. U nafty se téměř ve všech případech vyplatí natankovat v Česku. U benzínu jsou rozdíly menší, ale i zde se dá ušetřit. „Je třeba mít na paměti, že statistiky představují průměrné ceny. Reálně se na cestách potkáme s různými místními cenovými výkyvy. Obvykle bývají paliva nadprůměrně drahá na čerpacích stanicích u dálnic a dalších významných komunikací,“ upozorňuje Damir Duraković a dodává, že vzhledem k aktuálním cenovým stropům v Česku a podobným regulacím v některých dalších zemích nemusí být rozdíl mezi dálničními a nedálničními pumpami tak výrazný jako dříve. I tak ale lze tankováním mimo dálnice ušetřit, přičemž živnostníci využívající tankovací karty s plošnou cenou tankují za podprůměrné ceny v celé síti daného distributora, vč. dálničních stanic.
Srovnání cen pohonných hmot v Česku a ve vybraných zemích
| Stát | Průměrná cena Naturalu 95 (Kč/l) | Srovnání průměrné ceny Naturalu 95 s ČR (Kč/l) | Průměrná cena nafty (Kč/l) | Srovnání průměrné ceny nafty s ČR (Kč/l) |
| Bulharsko | 36,63 | −5,76 | 42,02 | +1,33 |
| Česká republika | 42,39 | 40,70 | ||
| Chorvatsko | 41,26 | −1,13 | 44,17 | +3,48 |
| Itálie | 47,11 | +4,73 | 48,23 | +7,53 |
| Maďarsko | 40,36 | −2,03 | 42,01 | +1,31 |
| Německo | 49,70 | +7,31 | 47,97 | +7,27 |
| Polsko | 36,24 | −6,14 | 38,35 | −2,35 |
| Rakousko | 44,10 | +1,72 | 46,56 | +5,86 |
| Slovensko | 43,20 | +0,82 | 41,60 | +0,90 |
| Slovinsko | 41,11 | −1,28 | 42,43 | +1,73 |
| EU (vážený průměr) | 45,78 | +3,39 | 46,24 | +5,54 |
Zdroj: Evropská komise a výpočty společnosti AXIGON














