Přesnost vlaků loni mírně vzrostla. Načas podle obvyklých evropských měřítek jelo 87,6 % spojů Českých drah. Bylo to celkem 2 154 326 vlaků z více než 2,4 milionu sledovaných spojů. Statistika přesnosti vlaků Českých drah nepočítá jen s odjezdem z výchozí a příjezdem do cílové stanice, ale zpracovává i časy příjezdů a odjezdů ve většině stanic a zastávek na cestě. Za loňský rok statistici zpracovali přes 46,5 milionů údajů, což je v průměru skoro 20 časových údajů na jeden vlak.
„Loňské plnění jízdního řádu je druhé nejlepší od roku 2016. Oproti roku 2023 jelo na čas o 0,2 % více spojů a to představuje v celkových číslech skoro 3 tisíce vlaků navíc. Další zvyšování přesnosti železnice závisí především na vlivech, které nemůžeme ovlivnit. České dráhy jako dopravce se loni podílely pouze na 12,5 % ze všech případů zpoždění. Pokud bychom sledovali právě zdržení způsobená jen dopravcem, např. jde o závadu na lokomotivě nebo voze, jelo by loni načas dokonce 98,7 % našich vlaků. Drtivá většina zdržení je tak mimo náš přímý vliv, přesto věřím, že se nám bude přesnost vlaků dlouhodobě zvyšovat, a to i díky moderním vozidlům, do kterých investujeme desítky miliard korun,“ říká Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah.
O něco více zdržení vlaků připadá na provozovatele dráhy, a to 18 %. Jednalo se především o vliv výluk a závad na infrastruktuře. Největší podíl, celkem 69,5 %, zpoždění připadá na ostatní vlivy, kam patří např. míjení vlaků na jednokolejných tratích, čekání na přípoj (jde o druhý nejčastější důvod zdržení vlaků) tak, aby byly zachovány vazby mezi vlaky a cestující nemuseli čekat desítky minut na další spoj, ale také zpožděný příjezd vlaků ze zahraničí, dopady nepříznivých povětrnostních podmínek nebo zásahy složek integrovaného záchranného systému. Především v posledních dvou případech se navíc jedná o největší zdržení v důsledku až několikahodinového přerušení provozu kvůli popadaným stromům, sesuvům půdy nebo v důsledku činnosti záchranářů a práce vyšetřovatelů po nehodách na přejezdech nebo po sražení osob, které se nezákonně pohybovaly v kolejišti.
Z pohledu jednotlivých měsíců byly vlaky nejpřesnější v únoru (91,8 %), v březnu (91,6 %) a v prosinci (89,8 %). Nejméně přesné byly vlaky v září, kdy Česko postihly rozsáhlé povodně a vlaky musely na mnoha místech z preventivních důvodů nebo kvůli poškození infrastruktury dočasně zpomalit. V září jelo včas 82,8 % vlaků. Vliv povodní a odstraňování jejich následků ovlivňovalo jízdní řády ještě také v říjnu a listopadu.
Celkové průměrné zpoždění vlaku bylo jen 2:36 minuty a zpoždění pouze vlivem dopravce bylo v průměru dokonce jen 48 sekund. Tento údaj představuje hodnoty nejen z cílové stanice, ale také ze stanic a zastávek na celé trase vlaků a vychází z více než 46,5 milionů údajů. Pozitivních výsledků bylo dosaženo také ve spolehlivosti vlaků, kdy bylo odřeknuto nebo nahrazeno autobusy jen 0,78 % všech plánovaných spojů. Odřeknutí drtivé většiny z nich bylo také spojeno se zářijovými povodněmi a jejich následky.
Chci zveřejnit 
