Itálie podle odhadů očekává do roku 2035 příliv až 305 milionů cestujících oproti současným 230 milionům, což vedlo vládu v Římě k vypracování strategického Národního plánu pro leteckou infrastrukturu na období 2026–2035. Ten má výrazně zefektivnit nejenom letecký, ale i navazující dopravní systém.
Italské ministerstvo dopravy společně s Národní agenturou pro civilní letectví (ENAC) vypracovaly strategický Národní plán pro leteckou infrastrukturu na roky 2026–2035. Cílem je překonat koncept velkých letišť a zaměřit se na kapacitu i těch nejmenších a zároveň je propojit s místní dopravou. Zvláštní pozornost strategie věnuje intermodalitě s integrací letecké a železniční dopravy pro snížení dopadu na životní prostředí. Základními pilíři plánu jsou udržitelnost, digitalizace a technologické inovace.
Projekt se zaměřuje na několik strategických oblastí: severovýchod a severozápad země, Milán (s letišti Linate a Malpensa), Emilia-Romagna, Toskánsko, Lazio, Řím Fiumicino, Kampánie, Apulie, Kalábrie, západní a východní Sicílie a Sardinie. Stranou nezůstává ani rozvoj nákladní dopravy, která je v současnosti soustředěna především na letiště Milán Malpensa, s cílem rozšířit ji na letiště Brescia, Grottaglie, Řím a Bologna.
Myšlenka integrovaných letištních oblastí vychází ze zkušeností z Apulie, kde regionální mezinárodní letiště v Bari, Brindisi, Foggii a Tarantu-Grottaglie byla před lety prvními v Itálii, která přijala synergický model řízení. První digitální řídicí věž se nachází v Brindisi, z níž se řídí provoz na třinácti menších letištích.
Dokument se rovněž zabývá budoucností městské mobility s elektrickými letadly s vertikálním vzletem (eVTOL), jež mají zlepšit propojení mezi městy a letišti a kosmodromem Taranto-Grottaglie. To se má stát centrem pro suborbitální lety a nové letecké aktivity.
Rozvoj kosmodromu Grottaglie
Letiště a kosmodrom Grottaglie ve městě Taranto je v současnosti evropskou infrastrukturou pro výzkum a vývoj nových leteckých řešení. Díky svým příznivým logistickým technologiím a high-tech vybavení, jako je počítačový letový koridor pro bezpilotní letadla, neustále přitahuje mezinárodní vědeckovýzkumná centra. Nedávno byl zahájen infrastrukturní projekt na rozšíření letiště, který zohledňuje potřeby průmyslových partnerů zapojených do tohoto ambiciózního programu výstavby zařízení a je v souladu s programem Apulijského leteckého technologického hubu (DTA).
DTA podporuje mezinárodní spolupráci a vytváření sítí mezi předními hráči v leteckém a kosmickém sektoru, propaguje a realizuje projekty výzkumu a vývoje, vzdělávání a transferu technologických inovací. Je silně podporován regionální správou a rozvíjí se díky svým vynikajícím výsledkům a vysoké úrovni výroby. Na základě strategického významu, který výzkum a experimenty v leteckém průmyslu v Itálii mají, se letiště Grottaglie zařadilo mezi centra národního zájmu, která působí jako integrovaná logistická platforma pro podporu výzkumu a průmyslového rozvoje.
K tomu přispívá rovněž dohoda mezi Itálií a USA ze září 2025, která Grottaglie řadí mezi přední evropské kosmodromy s investicemi ve výši 70 milionů eur a partnerstvím se společností Virgin Galactic pro komerční suborbitální lety.
Firmy by měly sledovat nabídky tendrů
Vzhledem k perspektivám růstu leteckého a kosmického průmyslu, technologické konkurenceschopnosti českých firem i již existujících případů spolupráce s italským leteckým a kosmickým průmyslem vidíme v jeho expanzi další příležitosti pro české firmy, které mohou uspět rovněž jako subdodavatelé.
Českým firmám z oboru leteckého a vesmírného průmyslu doporučujeme sledovat webové stránky Ministerstva dopravy Itálie, ENAC, Italského leteckého klubu, letiště Řím, letiště Apulie a Tiskové agentury pro energetiku a infrastrukturu, kde se zveřejňují přehledy vypisovaných tendrů. V neposlední řadě může být užitečné sledovat webové stránky technologického hubu DTA.
Obecně platí, že velké společnosti vedou registr dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pro registrované subjekty. Informace o případném zařazení do seznamu dodavatelů technologického hubu DTA jsou uvedeny na příslušných webových stránkách. stranou zájmu by neměly zůstat ani webové stránky Evropské kosmické agentury ESA.
Zájemci o bližší informace se mohou rovněž obracet na ekonomické oddělení Velvyslanectví ČR v Itálii, email: rome.commerce@mzv.gov.cz.
Petr Havlík, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Římě
Andrea Nimmerfrohová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Římě
Chci zveřejnit 
