V Evropě loni přibylo 19 gigawattu (GW) větrných elektráren a vítr už pokrývá 20 procent spotřeby elektřiny v EU. Česko naopak patří k nejpomalejším trhům, když připojilo pouze 13 megawattů (MW; tisícina gigawattu). Vyplývá to z čerstvých statistik asociace WindEurope. S rozvojem zdrojů se mění i jejich podoba: moderní pevninské turbíny dnes běžně dosahují výšky 200 až 270 metrů. To díky silnějšímu a stabilnějšímu větru ve větších výškách umožňuje vyrábět více elektřiny a levněji než u starších typů.
Naprostou většinu nových instalací tvořily pevninské elektrárny. Nejvíce nového výkonu připojilo Německo. Nové projekty vznikají i v zemích, které čelí mimořádným podmínkám – Ukrajina loni instalovala 325 megawattů (MW) větrných zdrojů.
„Zatímco v Česku loni za celý rok přibylo pět větrných elektráren, Polsko instaluje srovnatelný výkon přibližně během jednoho týdne. Nové projekty zároveň vznikají i na Ukrajině navzdory pokračující válce. Země tak posiluje svou energetickou odolnost. Ukazuje se tak, že hlavním limitem rozvoje v Česku nejsou technologie,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Podle dat oborových svazů je v Česku v provozu přes 200 elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny se pohybuje kolem jednoho procenta.
Moderní turbíny jsou vyšší a výkonnější
Vývoj větrných elektráren v Česku dobře ilustruje i jeden z loni připojených projektů – elektrárna ve Vrbici na Karlovarsku. Nejstarší tuzemská turbína na Hostýně z roku 1993 měla stožár vysoký zhruba 31 metrů, listy dlouhé 13 metrů a výkon 225 kilowattů. Naopak elektrárna ve Vrbici – dnes nejvyšší větrná turbína v Česku – má stožár o výšce 138 metrů a lopatky dlouhé 52 metrů, takže v nejvyšším bodě dosahuje zhruba 190 metrů. Její instalovaný výkon činí 2,35 megawattu a ročně vyrobí elektřinu pro asi dva tisíce domácností. Příprava projektu začala už v roce 2014 a stavební povolení získal až po devíti letech, proto odpovídá tehdejším nejmodernějším parametrům. Současné pevninské turbíny instalované v Evropě mají běžně dvou- až trojnásobný výkon a dosahují celkové výšky přibližně 200 až 270 metrů.
„Na Vrbici je dobře vidět, jak rychle se technologie posouvá. Elektrárna, která se připravovala téměř deset let, dnes odpovídá parametrům své doby, zatímco v Evropě sa už stavějí výkonnější stroje. Když se projekty povolují včas, znamená to více čisté a levnější elektřiny – a to je dobrá zpráva pro krajinu i pro lidi,“ uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
Vývoj podle Janečka připomíná proměnu mobilních telefonů: zařízení, která byla standardem před patnácti lety, dnes technologicky nedávají smysl. V Česku se však kvůli dlouhému povolování nové větrné elektrárny téměř deset let nestavěly, a veřejnost tak neviděla postupnou generační obměnu – rozdíl se proto může zdát skokový.
„Vyšší větrné elektrárny nejsou samoúčelné. Ve větších výškách je stabilnější vítr, turbíny mají vyšší výkon a vyrábějí levnější elektřinu. Jde o přirozený technologický vývoj, který dnes vidíme po celé Evropě,“ doplnil Chalupa.
Zdroj: Komora OZE, ČSVE
Chci zveřejnit 
