foto: IDM Südtirol/Alto Adige
Nejen nádherná horská panoramata ve slunečních paprscích, vybrané jídlo a pití, vizionářský design a přívětiví lidé. Ale také tradiční řemesla patří k až erbovním znakům Jižního Tyrolska, nejsevernější italské provincie. Až tam v létě vyrazíte na výlet, stavte se i někde v malé dílně pod kopci a poznáte víc.
Jihotyrolská řemesla jsou často výsledkem staleté historie a namáhavého selského života. Dodnes se udržují i v nejmladší generaci, která přebírá dovednosti zručných mistrů. „Vycházejí z duálního systému vzdělávání, který kombinuje učňovské a školní vzdělávání a významně přispívá k hospodářskému růstu regionu,“ potvrzuje Artur Costabiei z jihotyrolské agentury cestovního ruchu IDM. Práce rukama tu zůstává součástí každodenního života, utváří zdejší identitu i profesní profil. Ať už se jedná o stavebnictví, tesařství nebo textilní průmysl.
Kleinhäusler, řezbáři i architekti
Inovační duch, chytrá podnikavost a touha dát ze sebe to nejlepší přetrvávají ve snaze přetvářet region do krásy a půvabu. V 19. století zde dosáhla řemeslná výroba největšího rozmachu. Často se jí věnovali nejen lidé z měst, ale také farmáři. Například takzvaní „Kleinhäusler“ byli drobní zemědělci, kteří nevlastnili téměř žádný majetek a obvykle provozovali řemeslo, aby se uživili. Kromě řezbářství, které je v dolomitské oblasti Val Gardena stále všudypřítomné, patří k rozšířeným oborům dudácká výšivka, krajkářství a zpracování vlny.
Také ve zdejší architektuře se výrazně prosazuje řemeslná zručnost. Třeba až futuristický design palírny whisky, odvážně tvarované konstrukce lezeckých stěn a udržitelné hotely, často rodinného charakteru, to výrazně dokazují. Tato umělecká díla se prolínají s krajinou Jižního Tyrolska a činí ji ještě rozmanitější, ať v horách, tak uprostřed palem a cypřišů.
Vyšívání na kůži vlákny z pavích per
Unikátní obor tvoří výšivky z pavích per. Pávi se kdysi vyskytovali na mnoha jihotyrolských farmách, protože fungovali jako přirozený „poplašný
systém“ a také jedli hady. Dnes už se s nimi setkáváme jen zřídka. Před více než 200 lety v údolí Sarnthal, severně od Bolzana, začali lidé vyrábět výšivky na kůži ze ztracených pavích per, jejichž vlákna vynikala pevností a trvanlivostí. Což je stále velmi vzácné, protože práce vyžaduje mnoho času a velmi zvláštní dovednosti.
Johann Thaler byl jedním z prvních „Fastenmacherů“, řemeslo rozšířili a zdokonalili jeho syn Luis a nyní jeho vnučka Evi. Teď bratři Georg a Ulrich Thalerovi pokračují v prastaré tradici vyšívání z pavích per, kterou jim předal jejich dědeček. Podobně se stále dokážou uživit i Georg Patzleiner se svým synem v domě v Prague nedaleko Lago di Braies, kde zdobí pásy, popruhy na zvonce a koňská spřežení nebo peněženky či klíčenky. „Zvláště cenné jsou vyšívané opasky mnoha mužských krojů, jejichž výroba trvá dva až tři roky,“ ukazuje.
Ani zima, ani teplo… Filcové pantofle ze Schalstalu
I v Jižním Tyrolsku, kde se dbá na udržitelnost, se ročně vyhazuje až sto tun ovčí vlny do odpadu. To však neplatí pro Ultenské údolí. V nedotčeném
kraji daleko od Bolzana i Merana z něho sestry Dorothea a Klara Eggerovy vyrábějí matrace, bundy a další oblečení pro děti. „Je složité najít tu práci, ale my jsme nechtěly opustit náš domov,“ vzpomínají na inspiraci.
Z vlněného rouna získávají plsť, která se dříve využívala na filcové klobouky a pantofle, ale dnes už nejvýznamnější jihotyrolská plstírna Zacher v Innichenu produkuje i stolní soupravy, koše, chladicí boxy a další výrobky. Ultentalská vlna se zpracovává v Bergaufu v Santa Valbruze. Ze stoprocentně přírodní plsti se vyrábějí polštáře, tašky, košíky, batohy, ale i cvičební podložky na jógu a pouzdra na mobilní telefony.
Pantofle ze Schnalstalu pocházejí z vlny ovčího plemene Schnalser, které každoročně přechází přes ledovce do rakouského Ötztalu a zpět. Což je, jak známo, oceněno kreditem nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tyto ovce musejí být výjimečně odolné a jejich pantofle, testované metodou i-Potsch, tak nenechají vaše nohy nikdy ani příliš studené, ani moc teplé…
O autorovi
Podobné zprávy
Vyřazené automobily z flotily kraje Vysočina pomáhají dobrovolným hasičům a při správě obcí
České dráhy prodlužují spolupráci se společností Dopravní zdravotnictví. Provoz zdravotnických zařízení je zajištěn až do roku 2037
Obecním zásilkovým boxům se daří. OX Point už jich má sto