Nearshoring: Jak se mění mapa logistiky a jaký mají dopad slíbená cla nejen v Americe

S pojmem offshoring, přesunem výroby nebo služeb do geograficky vzdálených zemí s cílem snížit náklady, se jako společnost setkáváme již dlouho. V posledních letech však stále častěji zaznívá také pojem nearshoring, tedy přiblížení výroby k cílovým trhům. Tento trend reaguje na geopolitické napětí, měnící se obchodní politiku a snahu o větší zásobovací odolnost. Jeho důsledkem je  nemalé přetváření mapy globální logistiky.

První výraznější kroky v rámci své nearshoringové strategie podnikla společnost DSV v regionu americko-mexických hranic, kde ve spolupráci s partnery buduje řešení umožňující plynulý tok zboží včetně přeshraniční kamionové přepravy, letecké dopravy či celního odbavení. Současná celní opatření však firmu přiměly pozastavit některé investice právě v oblasti přeshraniční kamionové dopravy mezi USA a Mexikem. Tento krok odráží nejistotu ohledně budoucí obchodní politiky, zejména plánovaných cel, a ochlazení vývozu mezi oběma zeměmi. Tarify a obchodní nejistota vedou u některých zákazníků k urychlování zásilek, zatímco jiní naopak odkládají objednávky, což komplikuje plánování a navyšuje celkové náklady. „Firmy dnes hledají větší flexibilitu, kratší dodací lhůty a stabilnější dodavatelské řetězce. Nearshoring může být účinnou odpovědí na rostoucí fragmentaci světového obchodu, ale zároveň přináší nové výzvy v podobě vyšší složitosti logistiky,“ říká Martin Jukl, Director, Sea Department, Air & Sea, CZ ve společnosti DSV.

Nearshoring se prosazuje i v Evropě. Jak je na tom Česko?

Nearshoring se výrazně etabluje také v Evropě, kde firmy stále častěji využívají výhody kratších dodavatelských řetězců, lepší komunikace a větší pružnosti. Východní Evropa se stává atraktivní destinací pro výrobní i technologické investice, protože nabízí kvalifikovanou pracovní sílu, konkurenceschopné náklady a výhodné časové pásmo. „Přiblížení výroby k cílovým trhům navíc přispívá k plnění cílů udržitelnosti, protože zkracuje dopravní trasy a snižuje uhlíkovou stopu. Vedle ceny, která zůstává důležitým kritériem, hrají dnes při rozhodování o lokalitě výroby stále větší roli i faktory související s odolností dodavatelských řetězců a výkonností v oblasti ESG, kde právě Česká republika hraje se silnými kartami,” dodává pan Jukl.

Česko patří k nejvýznamnějším destinacím pro průmyslový nearshoring v regionu. Podle indexu společnosti Savills je druhou nejatraktivnější lokalitou v Evropě a zájem o průmyslové a logistické prostory zde v posledních letech výrazně roste. Výhodou je centrální poloha, dobré dopravní napojení a tradice ve výrobních odvětvích, zejména v automotive, strojírenství a elektronice. Přestože konkurence v regionu, převážně ze strany Polska, je silná, Česko si díky stabilnímu prostředí, kvalifikované pracovní síle a rostoucí infrastruktuře upevňuje pozici nadějného nearshoringového hubu v Evropě.

Zpátky do USA… situace v losangeleském přístavu

Dopady měnící se obchodní politiky se projevují i na situaci v přístavu Los Angeles, který je dlouhodobě jedním z nejvytíženějších logistických uzlů na světě. Před zavedením nových cel zde došlo k prudkému nárůstu objemu zboží – zejména spotřebního zboží, které se obchodníci snaží dovézt ještě před platností tarifů. Podle místních provozovatelů panují v přístavu „divoké časy“, kdy kontejnery s domácími spotřebiči, elektronikou nebo nábytkem dorážejí ve zvýšené míře a sklady i překladiště pracují na hraně kapacit. Zátěž se projevuje v prodloužených čekacích dobách, přeplněných parkovištích pro kamiony a tlaku na rychlé odbavení zásilek.

Očekává se, že nové tarify přinesou menším a středním firmám výrazné ztráty, jelikož budou nuceny zvyšovat ceny, ale zároveň si udržet konkurenceschopnost na trhu. Firmy proto častěji hledají alternativní trasy nebo přesouvají výrobu blíže k cílovým trhům, například do Latinské Ameriky, aby se vyhnuly vyšším nákladům a zdržení. „Zvýšení amerických cel přímo tlačí menší firmy do zvyšování cen a tím snižování jejich marže, tím ohrožují svou konkurenceschopnost na trhu. Mnohé proto přesměrovávají část dodavatelského řetězce mimo země, kde jsou tarify vyšší nebo přesunují výrobu blíže zákazníkům, například do Latinské Ameriky, aby zmírnily dopady cel a zdržení,” uvádí pan Jukl.

Přechod k nearshoringu není pouze krátkodobou reakcí na cla a geopolitické napětí, ale stále častěji strategickým rozhodnutím firem, které chtějí posílit svou konkurenceschopnost, zkrátit dodací lhůty, zvýšit odolnost vůči narušením globálních řetězců a zároveň naplnit cíle v oblasti ESG.

O autorovi

redakce

Jsme lidi co jsou posedlí Rakouskem a Německem a chtějí o něm psát a prezentovat ho ve velkém

See author's posts