Jak vypadá záloha při výpadku sítě v praxi? Firmy sází na osvědčené robustní motory upravené ke spalování plynu

Moderní záložní zdroje nestojí jen na bateriích. Firmy stále častěji volí agregáty, které dokážou běžet dlouhodobě, automaticky a prakticky bez obsluhy. Jejich spolehlivost přitom vychází z jednoduché desítky let prověřené konstrukce s technickým rodokmenem společným s motory používanými v 70. letech například v legendárních vozech Corvette. Tato motorová řada se vyrábí dodnes – ve verzi pro stacionární provoz a spalování plynu.

Výpadky elektřiny představují pro firmy stále větší riziko, protože dnešní provoz stojí na technologiích, které vyžadují nepřetržitý a stabilní přísun energie. Od serverů a datových úložišť přes výrobní a řídicí systémy až po bezpečnostní a komunikační infrastrukturu – většina klíčových procesů je dnes citlivá na jakýkoli výpadek. Proto podniky stále častěji řeší spolehlivý záložní zdroj, který dokáže udržet provoz i v situacích, kdy distribuční síť selže.

UPS systémy (bateriová záloha) většinou pokryjí jen desítky minut provozu a slouží spíše jako první linie obrany. Proto mnoho podniků využívá druhý, robustnější stupeň zálohy v podobě elektrocentrály, která dokáže udržet provoz i při celodenních výpadcích.

Zatímco tradiční volbou bývají dieselové nebo benzínové agregáty, jejich provoz má svá omezení – od skladování paliva, které navíc podléhá degradaci, až po omezenou dobu provozu danou velikostí nádrže. Firma také musí najít nebo delegovat zaměstnance, který se bude starat o zásobu paliva. Stále více se tak prosazuje alternativa v podobě plynové elektrocentrály. Na rozdíl od dieselových agregátů, které vyžadují pravidelné doplňování a kontrolu paliva, mohou plynové generátory běžet automaticky a dlouhodobě díky nepřetržitému přísunu plynu ze sítě.

Ten je v síti dostupný i v případě rozsáhlého výpadku elektřiny. Např. společnost GasNet, největší distributor plynu v Česku, se dlouhodobě a systematicky připravuje na různé krizové scénáře včetně blackoutu. „Komunikační body a krizová místa jsou vybavena satelitními komunikačními prostředky a nezávislým napájením. Důležité předávací a regulační stanice disponují záložními zdroji, které zajišťují jejich provoz při výpadku elektřiny a umožňují tak bezpečné a spolehlivé dodávky plynu i v těchto mimořádných situacích,“ říká Aleš Gregorovič, tiskový mluvčí GasNetu.

Pro podniky to znamená, že plynová elektrocentrála může být spolehlivým zdrojem energie i v těch nejhorších scénářích. „V praxi máme například vyzkoušeno, že běžný plynový generátor o výkonu 16 kW určený pro domácnost nebo menší firmu byl bez problémů v provozu asi 3000 motohodin během 6 měsíců. Byl tedy schopen běžet a dodávat energii minimálně dvě třetiny uvedeného půlročního období,“ popisuje Jakub Koníček ze společnosti Solforen Plus, která se specializuje na záložní zdroje.

Právě dlouhodobá spolehlivost a minimální nároky na obsluhu jsou důvodem, proč se pro plynovou elektrocentrálu rozhodla například společnost ITS. Ta se potýká s častými lokálními výpadky elektřiny a potřebovala řešení, které zajistí nepřerušený chod klíčových technologií bez nutnosti pravidelného doplňování paliva nebo zásahů obsluhy. „Ve výběru byla elektrocentrála naftová a plynová. Plynová elektrocentrála byla vybrána pro její automatický, ekonomický a ekologický provoz. Důležité bylo při rozhodování zejména nepřetržitá dostupnost paliva, tedy zemního plynu ze sítě,“ vysvětluje David Köstner ze společnosti ITS Brno, českého dodavatele průmyslových technologií.

Plynová elektrocentrála firmě zajišťuje provoz serverů, technologií řízení budovy, solných komor i dalších zařízení, jejichž odstávka by způsobila okamžité provozní komplikace. Firma kombinuje plynovou centrálu s výkonem 20 kW s UPS a bateriemi z fotovoltaického systému, takže krátké výpadky pokryjí baterie a při delším přerušení se automaticky spouští plynový agregát. Celý systém tak funguje jako víceúrovňová ochrana, která minimalizuje riziko neplánovaných odstávek a ztrát.

Aby celý systém fungoval spolehlivě, je důležité, že UPS pokrývá první okamžiky po výpadku. Plynová elektrocentrála sice startuje automaticky, ale její rozběh není okamžitý. „Nejprve musí ATS, tedy automatický přepínač zátěže, bezpečně vyhodnotit, že nejde pouze o krátké zakolísání, ale o skutečný výpadek. Teprve poté dá pokyn ke startu motoru, který se musí rozběhnout a ustálit na správných otáčkách a frekvenci. Tento proces může trvat maximálně 15 sekund, což vychází z požadavků na zálohování nemocničních provozů, kdy každá vteřina zachraňuje životy,“ vysvětluje Jakub Koníček a dodává, že právě v tomto období přebírá napájení UPS, která udrží v provozu nejcitlivější technologie a překlene dobu, než se elektrocentrála stabilizuje na parametry sítě.

Výsledkem je plynulý přechod bez výpadků a bez rizika zejména pro zařízení citlivá na kolísání napětí a frekvence. Pokud by se zátěž přepnula na generátor dříve, než se motor ustálí, mohlo by dojít k výkyvům, které mohou způsobit chyby, restart nebo v krajním případě i poškození elektroniky.

Základem těchto agregátů jsou průmyslově upravené velkoobjemové zážehové motory, jejichž konstrukce vznikla v 70. letech. Tehdy se objevovaly v řadě běžných i sportovních vozů – od tehdejších Chevrolet Impala až po Chevrolet Corvette – a díky jednoduchému uspořádání a robustnímu bloku se udržely v produkci i pro stacionární využití. V dnešních agregátech pracují v úpravách pro zemní plyn, s nižšími otáčkami a dlouhou životností, což z nich dělá spolehlivý základ moderních záložních zdrojů.