Cesta k udržitelnému vytápění vede přes obnovitelné zdroje, chytré regulace a nové palivové směsi. Hybridní systémy spojují výhody tepelného čerpadla a plynu, který postupně nahradí biometan, vodík nebo biopropan tam, kde chybí přípojka. Jaké řešení se hodí pro váš dům a jak vypadá budoucnost bez uhlí?
Kotle na dřevo zůstávají pro uživatele nejlevnější variantou vytápění, ale jsou náročnější na obsluhu. Moderní dřevozplynovací kotle jsou ekologické nízkoemisní zdroje, jejich pořízení částečně hradí dotace a je u nich znatelně prodloužena doba mezi jednotlivým přikládáním.
Nejvyšší komfort mezi všemi topidly na pevná paliva pak nabízí automatické kotle na pelety. „S celosezónním zásobníkem pelet si kotle samy přikládají, samy se zapínají, regulují a dokonce se samy čistí. Ovládání přes pokojový termostat zajistí podobný komfort obsluhy jako např. u plynových nebo olejových kotlů,“ říká Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, a dodává, že kusové dřevo, pelety nebo brikety jsou považované za obnovitelný a uhlíkově neutrální zdroj, takže se jich nedotknou emisní povolenky.
Velmi efektivním řešením nejen pro rodinný, ale i bytový dům je tepelné čerpadlo. V současné době jde vedle kotle na biomasu o hlavní druh vytápění, na jehož pořízení lze čerpat štědré dotace, a to až ve výši poloviny celkové ceny tepelného čerpadla. „Největší výhodou tepelného čerpadla představuje energeticky úsporný provoz. Tepelné čerpadlo přemění každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny na několik kilowatthodin tepla,“ říká Martin Müller, manažer technické podpory společnosti Acond. „Domácnost navíc může s tepelným čerpadlem využívat levnější elektřinu v rámci distribuční sazby D57d. Jedná se o dvoutarifní sazbu elektrické energie s levnějším nízkým tarifem po dobu 20 hodin denně. Tuto levnou elektřinu lze samozřejmě využít i pro další spotřebiče,“ dodává Martin Müller.
Tepelné čerpadlo má největší smysl v novostavbě nebo v objektu s kvalitním zateplením a nízkými tepelnými ztrátami. Podle odborníků ale v mnoha případech dává větší ekonomický smysl plynový kondenzační kotel i přes to, že dotační podpora na tento zdroj už skončila. Plynové vytápění je optimálním řešením zejména v případě starších energeticky náročnějších budov. Výsledky Sčítání 2021 přitom odhalují, že více než 60 % tuzemských budov bylo postaveno nebo výrazně zrekonstruováno již před rokem 1990. A právě v těchto domech, kde se dosud často topilo uhlím, má plynové vytápění zpravidla největší ekonomický i ekologicky smysl.
Ačkoliv se v minulosti objevilo mnoho zavádějících informací o údajném zákazu plynových kotlů, žádný závazný právní dokument jejich používání nezakazuje. Stejně tak návrh na plošný zákaz fosilních paliv ve vytápění budov od roku 2040 byl členskými státy EU nakonec odmítnut. „Přesto se energetická infrastruktura postupně mění – do plynárenské sítě se vtláčí stále více obnovitelného biometanu vyrobeného v tuzemsku a plynovody jsou již technicky připraveny na distribuci směsi zemního plynu s až 20 % vodíku. Také moderní plynové kondenzační kotle jsou už nyní H2 Ready, tedy kompatibilní s 20% vodíkovým blendem,“ popisuje Michal Řezanina, specialista společnosti Thermona, která je tradičním českým výrobcem tepelné techniky.
O omezení podmínek provozu nových plynových kotlů od roku 2029 se nicméně skutečně uvažuje. Výsledkem ale nejspíš bude urychlení rozvoje hybridních systémů vytápění, které kombinují to nejlepší z technologie tepelného čerpadla a plynového kondenzačního kotle.
Kombinaci obou technologií přitom stát už podporuje. Čerpat dotaci na instalaci tepelného čerpadla lze i tehdy, když zůstane v provozu původní plynový kotel, který se využívá jako doplňkový zdroj za těch nejnižších teplot, přičemž tepelné čerpadlo plní funkci hlavního zdroje tepla. „V tomto roce jsme na trh uvedli i hybridní systém vytápění fungující zcela automaticky. S klesající venkovní teplotou je běžný topný systém s tepelným čerpadlem dohříván elektrickým kotlem ve vnitřní jednotce, a to výrazně prodražuje provoz. Ovšem u hybridního systému vnitřní jednotka určí, kdy je tepelný výkon tepelného čerpadla nedostačující, a zapojí plynový kondenzační kotel, jehož náklady na energie jsou až třetinové při porovnání s provozem elektrokotle ve vnitřní jednotce,“ vysvětluje Michal Řezanina.
Přestože je Česko poměrně hustě zasíťované zemním plynem, v posledních letech roste zájem také o vytápění kapalným propanem (LPG). Propanové zásobníky mají význam nejen pro odlehlejší horské nebo příhraniční lokality. V některých českých okresech totiž i přes celkově vysokou míru plynofikace nemá možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu 70 až 80 % obcí.
Podle statistik společnosti Primagas si v loňském roce nejvíce domácností pořídilo propanové vytápění v Moravskoslezském kraji (22,34 %), tradičně spojeném s těžbou a spalováním uhlí. „Dostupnost uhlí zde byla natolik samozřejmá a levná, že mnoho domácností historicky nevidělo důvod zřizovat plynovou přípojku, a to ani v případech, kdy byla distribuční síť zemního plynu technicky dostupná. Dnes může být vybudování nové přípojky natolik komplikované a nákladné, že ekonomicky často dává větší smysl instalace propanového zásobníku,“ popisuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas, který dodává, že v rámci odklonu od fosilních zdrojů se počítá s tím, že propan postupně nahradí biopropan (bio LPG), nebo například obnovitelný dimethylether (rDME). Opět platí, že do ceny těchto nefosilních paliv se nepromítne zavedení emisních povolenek a lidé se nemusí obávat další nutné výměny kotle. Stejně jako biometan lze i biopropan již nyní bez problému spalovat ve stávajících spotřebičích.
Foto © wikipedie
