Jedněmi z nejdůležitějších oblastí, na které musí logistika dbát, je efektivita a udržitelnost. Ty se setkávají například v řešení skladovacích hal. Obrovské skladové haly totiž neznamenají jen prostor pro zboží, ale také významnou energetickou a emisní stopu. Evropský trh proto v posledních letech směřuje k přísnějším standardům a modernizaci objektů, které dokáží spojit funkčnost, energetickou úspornost a šetrnost k životnímu prostředí.
Nová generace hal: energetická soběstačnost a chytré technologie
Moderní sklady se od svých předchůdců zásadně liší. Namísto jednoduchých betonových konstrukcí dnes vznikají budovy, které dokáží část potřebné energie vyrobit samy, využívají fotovoltaiku, tepelná čerpadla či chytré řízení spotřeby. Stále častěji se uplatňují i certifikace, jako například BREEAM nebo LEED, které potvrzují environmentální kvalitu budov a stávají se podmínkou nejen pro nájemce, ale i pro investory.
Příklady z praxe
Zelené sklady nejsou zatím v regionu střední a východní Evropy samozřejmostí, ale situace se rychle mění. Nové projekty využívají solární panely, LED osvětlení s automatickým řízením nebo retenční nádrže na dešťovou vodu.
Výhodným řešením jsou sluneční elektrárny umístěné na střechách skladovacích hal. Taková elektrárna pak může šetřit nejen peníze, ale i životní prostředí. „Fotovoltaiku využíváme na skladech CTP v Nupakách u Prahy, kde nám solární panely ročně vyrobí 2 GWh čisté energie, nebo v logistickém depu v Rokycanech. Přes den tam fotovoltaika vyrobí průměrně 140 kWh, čímž může pokrýt až 10 % z celkové měsíční spotřeby depa. V Cerhovicích pak máme na střeše našeho skladu umístěnou elektrárnu o rozloze 20 400 metrů čtverečních a o výkonu 774 kWp. Ročně nám vyrábí 750 MWh čisté elektřiny,“ říká Jakub Trnka, generální ředitel Raben Logistics Czech & Slovakia.
Směr, který určuje trh i regulace
Udržitelnost už není otázkou dobré vůle, ale ekonomické nutnosti. Evropská legislativa i tlak investorů vedou k tomu, že starší energeticky náročné objekty postupně ztrácejí hodnotu. Naopak moderní haly se stávají žádaným zbožím – nájemci jsou ochotni zaplatit více za prostory, které jim umožní snížit provozní náklady a zároveň splnit vlastní klimatické závazky. To potvrzuje i Jakub Trnka: „Například zavedení fotovoltaiky na skladu v Cerhovivích nám pomohlo ve splnění globálního závazku Raben do roku 2025 snížit emise CO2 z provozu našich administrativních prostorů o 30 %.“
Budoucnost skladových prostor tak míří jasným směrem. Stavby, které dokážou efektivně hospodařit s energiemi a respektovat životní prostředí, budou čím dál častěji standardem.
Chci zveřejnit 
