Zdražení pohonných hmot ovlivnilo spotřební chování v Česku a způsobilo reálnou změnu každodenní mobility. Z průzkumu agentury STEM/MARK mezi 505 respondenty vyplývá, že 39 % lidí kvůli vyšším cenám paliva omezilo nákup paliva nebo cesty. Mezi těmi, kdo palivo skutečně kupují, je reakce ještě výraznější: omezování se týká 53 % z nich.
Na otázku, jak reagovali na zvýšení cen paliva v posledním měsíci, odpovědělo 15 % Čechů, že kupovali výrazně méně paliva a hodně omezilo cesty – došlo u nich k razantní změně chování. Dalších 24 % přistoupilo k mírnému omezení nákupu paliva i cest a začalo svou spotřebu víc hlídat. Celkem téměř čtyři z deseti obyvatel změnili své chování, zdražování pro ně znamená každodenní přepočítávání, méně spontánních cest, spojování pochůzek, odložení výletu. Jízda autem už není automatická volba, ale položka k úvaze. Pro 34 % Čechů zdražení nic nezměnilo – nakupují přibližně stejné množství paliva jako dříve a jezdí přibližně stejně jako dříve. Zbývající část představuje 27 % lidí, kteří palivo nenakupují (nemají auto nebo s ním pravidelně nejezdí). Mezi zákazníky čerpacích stanic je tedy změna chování výraznější – 53 % z nich nákup paliv omezilo a o něco méně, 47 % kupujících, nakupuje stále stejné množství paliva.
Kdo jede dál a kdo škrtá kilometry
Reakce spotřebitelů na drahé palivo nebyly rovnoměrné. V nejvyšší příjmové skupině nakupuje stejně 51 % z nich, zatímco ve skupině s nejnižším příjmem je to jen 11 %. Když se podíváme jen na ty, kterých se nákup paliva týká, omezilo spotřebu 78 % lidí v nejnižší příjmové skupině, zatímco v nejvyšší příjmové skupině k omezení přistoupilo 40 %. Nejde o to, že by část lidí zdražení nevnímala, ale mají různé možnosti, jak na něj reagovat. Pro někoho je dražší palivo nepříjemnost, pro jiného přímý zásah do běžného režimu domácnosti.
Reakce se lišily také podle věku. Ve skupině 18–29 let byl nejvyšší podíl těch, kteří palivo nebo cesty omezili (49 %), ale zároveň u nich častěji zaznělo, že se jich nákup paliva netýká (nemají auto nebo s ním pravidelně nejezdí). Ve věkové skupině 45–59 let byl naopak nejvyšší podíl těch, kteří nakupují přibližně stejně jako předtím (43 %). U nich jsou cesty pevně dané prací, rodinou a povinnostmi. Některé kilometry se prostě odložit nedají.
Výrazný byl i rozdíl podle velikosti obce. Ve velkoměstech nad 100 tisíc obyvatel se nákup paliva netýká 41 % lidí (nemají auto nebo ho každodenně nepoužívají), zatímco v obcích do 999 obyvatel je to jen 21 %. Velká města na rozdíl od menších nabízejí alternativy k autu a dopad na finance domácností je pak menší.
Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 505 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v květnu 2026.
Chci zveřejnit 
