Cesty vlakem do zahraničí se stávají mezi cestujícími stále oblíbenějšími. Železniční společnost chce tohoto trendu využít a rozšiřuje své služby, zejména v letních měsících. U některých spojení ve velkých městech však stále existují značné překážky.
Cestování vlakem do Paříže, Amsterdamu nebo Zurichu: Společnost Deutsche Bahn zaznamenává rostoucí počet cestujících na evropských trasách a snaží se přilákat více zákazníků novými spojeními. „V loňském roce cestovalo na přeshraničních trasách 25 milionů z přibližně 140 milionů cestujících Deutsche Bahn na dálkových trasách, což je o 30 procent více než v roce 2019,“ uvedl Michael Peterson, vedoucí oddělení dálkové osobní dopravy. „Letos se očekává, že toto číslo opět mírně vzroste a v následujících letech s větším počtem evropských spojení ještě výrazně vzroste.“
Silný růst v Zurichu, Paříži a Bruselu
Podle železniční společnosti se počet cestujících v roce 2025 prudce zvýšil na několika trasách, včetně trasy Mnichov – Zurich, kde došlo k nárůstu o 27 procent ve srovnání s předchozím rokem. Nárůst byl zaznamenán i na trasách z Frankfurtu do Paříže (nárůst o 22 procent) a z Kolína nad Rýnem do Bruselu (nárůst o 16 procent).
„Mezinárodní železniční doprava se pro mnoho lidí stala atraktivnější,“ řekl Peterson. „Oceňují, že dálkové vlaky jedou přímo do center měst, zatímco letecká doprava často přistává daleko za centry.“ Navíc se výrazně zvýšila tolerance délky cesty dálkovým vlakem. „Před pandemií to bylo čtyři až pět hodin; nyní je to šest až osm hodin.“
Železniční společnost vidí v mezinárodní dopravě příležitosti k růstu – a růst je naléhavě potřebný: Skupina v roce 2025 vykázala ztrátu ve výši miliardy eur. Napjatá situace je také v DB Fernverkehr (DB Long-Distance), kde se připravuje restrukturalizační program.
Přibývají další evropská spojení
Od poloviny června se podle železniční společnosti rozšíří přímé spojení mezi Kodaní a Prahou přes Hamburk a Berlín na dva páry vlaků denně. Od června do konce srpna se spojení ICE mezi Kolínem nad Rýnem a Bruselem o víkendech rozšíří také do Gentu, Brugg a na belgické pobřeží.
V červenci a srpnu bude železnice nabízet také přímé spojení mezi Frankfurtem a Bordeaux v sobotu. Od 7. září budou denně jezdit čtyři vlaky ICE mezi Kolínem nad Rýnem a Antverpami, poprvé se zastávkou na letišti v Bruselu. Cílem pro rok 2027 je nové přímé spojení mezi Mnichovem, Milánem a Římem ve spolupráci s italskou železniční společností Trenitalia a Rakouskými spolkovými drahami.
Vzhledem k vysoké poptávce zvažuje Deutsche Bahn také přidání druhého páru vlaků na trasu Berlín-Paříž. Přímá cesta v současné době trvá přibližně osm hodin. „O rozšíření spojení je zájem na obou stranách, v Německu i ve Francii,“ uvedl Peterson. Zkoumají možnosti s francouzskou železniční společností SNCF. Z toho by mohl těžit i Frankfurt jako mezizastávka.
Překážky do Londýna
Jiné trasy však narážejí na překážky. Například probíhají jednání o přímém železničním spojení z Německa do Londýna. V současné době se do britské metropole již mohou dostat cestující z Frankfurtu nebo Kolína nad Rýnem, ale musí přestupovat v Bruselu.
„Překážky přímého spojení by se neměly podceňovat, a to i proto, že Velká Británie není součástí schengenského prostoru. Proto bychom potřebovali terminál se samostatnými bezpečnostními kontrolními stanovišti.“ Existuje pracovní skupina složená ze zástupců železnic a společnosti Eurostar. „Přímé železniční spojení mezi Londýnem a Německem však bude stále trvat několik let.“
Železnice těží z vysokých cen pohonných hmot.
Železnice obecně těží ze zvýšených nákladů na řízení v důsledku války v Íránu. „Vidíme, že lidé se kvůli vysokým cenám pohonných hmot stále častěji rozhodují cestovat vlakem,“ řekl Peterson. „V některé dny pozorujeme až o deset procent vyšší poptávku.“ Na posouzení strukturálního trendu je však stále příliš brzy.
Zatímco válka v Íránu zvyšuje náklady na energie pro společnosti, železnice provozuje své dálkové spoje na 100 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, a je proto nezávislá na fosilních palivech. Podle Petersona se navíc společnost zajistila proti růstu cen pro letošní rok a zajistila velké množství elektřiny prostřednictvím smluv na rok 2027.
Největší nepříjemnost pro cestující ve vlaku, častá zpoždění, se v poslední době poněkud zmírnila. „Dochvilnost dálkových vlaků byla v dubnu opět lepší, a to o 64,4 procenta, než v předchozím měsíci,“ uvedl Peterson. Cílem pro rok 2026 zůstává 60 procent. „Zimní měsíce však zůstávají značnou výzvou.“ Ještě v únoru bylo včas dosaženo pouze 59,4 procenta všech zastávek dálkových vlaků a v lednu to bylo kolem 52 procent.
Umělá inteligence proti zpožděním
V boji proti zpožděním se železnice spoléhá také na umělou inteligenci (AI). „Umělá inteligence může například pomoci našim dispečerům rozhodnout, zda má vlak čekat na zpožděný spoj, nebo zda je lepší ho nechat odjet, aby z toho mělo prospěch co nejvíce cestujících a aby se celý systém nedostal mimo trať,“ řekl Peterson.
Klíčem k dochvilným vlakům je však infrastruktura, která byla po celá desetiletí zanedbávána. „Železnice je ale v konečném důsledku fyzický produkt; jde o kola na kolejích.“
Chci zveřejnit 
