Bateriová úložiště jsou stále často vnímána především jako technologie pro ukládání elektřiny. V dobře nastaveném systému energetického managementu (EMS) se ale baterie stává aktivním prvkem, který v reálném čase reaguje na spotřebu firmy, výrobu z fotovoltaiky, ceny elektřiny i možnosti distribuční sítě. Rozhodující tak není jen velikost úložiště, ale především způsob, jakým je řízeno.
Klasická představa baterie je poměrně jednoduchá: když fotovoltaika vyrobí více elektřiny, než firma právě potřebuje, přebytek se uloží a později se využije. Ve firemní energetice však může baterie plnit mnohem širší roli. Existuje toti zásadní rozdíl mezi baterií jako pouhým úložištěm a baterií jako součástí energetického managementu firmy.
EMS dokáže z úložiště vytěžit reálnou finanční úsporu. „Baterie sama o sobě firmě nic nešetří. Hodnotu vytváří až chytré řízení, které rozhoduje, kdy nabíjet, kdy vybíjet a kdy případně prodávat,“ upozorňuje Patrik Pinkoš, vedoucí obchodu pro EU společnosti Wattstor. „V našich projektech tuto roli plní platforma Podium, která vyhodnocuje hned několik proměnných najednou: aktuální spotřebu provozu, výrobu fotovoltaiky, stav nabití baterie i aktuální ceny elektřiny na trhu. Pomocí algoritmů strojového učení a predikce pak plánuje nejefektivnější využití energie podle aktuální situace,“ dodává Patrik Pinkoš.
Dvě cesty, jak baterie řídí náklady
V praxi může baterie řízená EMS fungovat ve dvou typických režimech. Jedním je ořezávání odběrových špiček. Ve chvíli, kdy provoz nárazově potřebuje velké množství energie, pokryje část zvýšeného odběru baterie místo distribuční sítě. „Firma tak nemusí kvůli krátkodobým špičkám navyšovat rezervovanou kapacitu u distributora, kterou by po většinu času nevyužila, čímž ušetří na souvisejících poplatcích,“ upřesňuje Patrik Pinkoš.
Druhým režimem je load-shifting, tedy přesun spotřeby do období, kdy je elektřina levnější. Baterie se nabíjí například z přebytků fotovoltaiky nebo v době nízkých cen elektřiny na trhu a uloženou energii firma využije později, kdy by jinak musela nakupovat ze sítě za vyšší cenu.
Úspora může dosahovat desítek procent
Konkrétní ekonomický přínos samozřejmě závisí na charakteru provozu. Jinak bude baterie fungovat ve výrobním podniku s výraznými špičkami spotřeby a jinak ve firmě s rovnoměrným odběrem a malou fotovoltaikou.
„Obecně lze díky kombinaci baterie a chytrého energetického managementu dosáhnout přibližně 10 až 30procentního snížení nákladů na energie, v některých případech i více. Výsledek závisí především na konkrétním profilu spotřeby, možnostech vlastní výroby a způsobu využití baterie,“ vysvětluje Patrik Pinkoš a pro ilustraci doplňuje příklad výrobce nábytku TON, který díky svému energetickému řešení založenému na bateriovém úložišti a chytrém energetickém managementu pokrývá více než 75 procent své spotřeby elektřiny z vlastních obnovitelných zdrojů.
Hodnota baterie nekončí u nižších nákladů
Baterie se tak z pasivní „zásoby energie“ mění v aktivní prvek, který průběžně reaguje na situaci v síti i na vlastní provoz firmy. Nemusí řešit jen cenu nakupované elektřiny. Vedle úspor spojených s odběrovými špičkami a přesunem spotřeby do levnějších hodin umí pomoci i s dalšími náklady, které s energií na první pohled tolik nesouvisejí.
Jedním z nich je riziko přerušení provozu. V závislosti na konkrétní konfiguraci může baterie fungovat také jako záložní zdroj a pomoci překlenout výpadek dodávky elektřiny. Pro firmu přitom nemusí být největším problémem samotné přerušení dodávky, ale jeho důsledky: zastavení výroby, odstavení strojů, ztráta rozpracované výroby, komplikace s plněním zakázek nebo reputační riziko.
Další možností je využití baterie jako zdroje flexibility. „Aktivně řízené úložiště může podle konkrétního řešení reagovat na situaci v síti nebo obchodovat s elektřinou a přinášet firmě dodatečný příjem. Baterie tak nemusí pouze snižovat vlastní náklady, ale může mít hodnotu i v době, kdy firma její kapacitu přímo nepotřebuje,“ říká Patrik Pinkoš.
Širší využití baterie navíc zvyšuje podíl vlastní obnovitelné energie ve spotřebě, což může být přínosem i z pohledu ESG. Aktivně řízená baterie dokáže zachytit a využít i tu část výroby z fotovoltaiky, kterou by bez úložiště firma musela prodat zpět do sítě nebo nevyužít vůbec. Firma tak nejen šetří náklady, ale zároveň si buduje měřitelný podíl obnovitelných zdrojů ve své spotřebě.













