V návaznosti na rozhodnutí Rady Evropské unie (EU) postupně zakázat tranzit ruského zemního plynu přes území EU pro třetí země od 1. ledna 2026 čelí Srbsko kritickému okamžiku. Ministryně hornictví a energetiky Dubravka Đedović Handanović (nezávislá) hovořila s médii o obtížné a téměř beznadějné situaci. Srbský ministr financí Siniša Mali (SNS) také označil rozhodnutí Evropského parlamentu za katastrofální pro energetickou stabilitu země.
Srbsko je po celá desetiletí závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska. Ty pokrývají více než 80 procent jeho potřeb plynu. Od roku 2024 země dostává plyn také z Ázerbájdžánu – ale pouze asi 400 milionů ze tří miliard metrů krychlových, které ročně potřebuje. Desetiletá smlouva o dodávkách plynu s Ruskem vypršela v květnu 2025 a dodnes nebylo dosaženo žádné nové dohody. Již 9. října 2025 Spojené státy uvalily sankce na Srbský ropný průmysl (NIS), jehož většinový podíl vlastní ruský Gazprom. To ohrozilo i dodávky paliva na srbský trh. Srbsku tak podle srbských vládních politiků hrozí od 1. ledna 2026 úplný energetický kolaps. Komisařka EU pro rozšíření, východní sousedství a obnovu Ukrajiny Marta Kos tato tvrzení odmítla jako lži a zdůraznila, že EU od 1. ledna 2026 nezastaví tranzit plynu do třetích zemí. Místo toho EU podporuje Srbsko v diverzifikaci jeho zdrojů dodávek a integraci do energetického trhu EU, uvedla Kos.
