Rakouská metropole posiluje ochranu před extrémními dešti. Rozsáhlé úpravy retenčních nádrží na západě města mají obyvatele ochránit nejen před tisíciletou, ale dokonce i pětitisíciletou vodou. Průběžné investice do modernizace protipovodňového systému se radnici vyplácí. Loňské povodně překonala Vídeň téměř bez následků.
Střední Evropu zasáhla vloni v září velká voda. Navzdory rozvodnění řeky Vídeňky (Wienfluss), která ústí do Dunajského kanálu, přečkala rakouská metropole toto období díky svému protipovodňovému systému bez větších škod. Vídeňská radnice však nehodlá nic ponechat náhodě. Spolu s magistrátním odborem MA 45 realizuje řadu dalších projektů, které mají zajistit bezpečnost obyvatel a ochranu městské infrastruktury i pro budoucí desetiletí.
Klíčovým opatřením je zvýšení hrázových zdí šesti retenčních nádrží v Auhofu na západě Vídně – a to až o jeden metr. Tento krok má ochránit město i před mimořádně silnými povodněmi, k nimž podle nových klimatických modelů může docházet mnohem častěji než dříve. „Řeka Vídeňka tak bude připravena nejen na tisíciletou vodu, ale i na povodeň, která se statisticky vyskytuje pouze jednou za 5 000 let,“ uvádí radní pro územní rozvoj Ulli Sima. Sanační práce by měly potrvat do konce příštího roku.
Komplex nádrží v Auhofu vznikl už na přelomu 19. a 20. století v rámci regulace řeky Vídeňky mezi 13. a 14. vídeňským obvodem. Se svou kapacitou téměř 1,2 milionu m3 vody tvoří hlavní ochranný prvek proti prudkým povodňovým vlnám. Během loňských povodní se nádrže vůbec poprvé za 125 let své existence naplnily až po okraj. Průtok řeky tehdy během pouhých dvou hodin dosáhl zhruba 440 000 litrů za sekundu, zatímco běžně činí jen 200 až 500 litrů. Podle radnice šlo o jasný důkaz, jak důležité jsou průběžné investice do modernizace protipovodňového systému.
Auhofské nádrže slouží nejen technickým účelům, ale i jako přírodní biotop. V době nízkého stavu vody se z nich stává největší mokřad na západě Vídně, který poskytuje útočiště bobrům, vydrám, ondatrám i více než 120 druhům ptáků. Patří mezi ně například ledňáčci, čápi černí nebo rákosníci. Oblast si zároveň získává oblibu mezi místními jako vyhledávaná rekreační zóna.
Modernizaci hrází na západě Vídně doplňují i další opatření, například posílení protipovodňové zdi v blízkosti metra u Dunajského kanálu či výstavba nové ochranné zdi v Penzingu. Rozsáhlé úpravy probíhají také na říčce Liesingbach, které kombinují technická řešení a ekologickou revitalizaci a mají také zlepšit kvalitu vody a oživit přírodní ekosystémy. Účinnost vídeňské strategie potvrzuje i ochranný systém Dunajského ostrova a Nového Dunaje se třemi přehradami, které regulují mohutné vodní masy.
