© Cesta za snem
Elektromobilita otevírá cestu ke svobodě pohybu, pro handicapované řidiče však může končit už u nabíjecího kabelu. Organizace Cesta za snem ve spolupráci s Ministerstvem dopravy představuje výsledky rozsáhlého mapování rychlodobíjecích stanic z pohledu vozíčkáře. Data dle tohoto průzkumu (realizovaná na okolo 20 % dobíjecích stanic v ČR o výkonu 50 kW na více) jsou neúprosná: plně přístupných je v Česku pouze 15 % ze zmapovaných stanic. Unikátní data z mapování jsou nově integrovány také do sekce Mapy na webu cistadoprava.cz, kde doplňují přehled o dobíjecí infrastruktuře.
Projekt podpořený finančně ze strany Ministerstva dopravy vznikl na základě autentické zkušenosti handicapovaných řidičů. Ti v praxi narážejí na to, že přibližně polovina veřejných dobíjecích bodů není pro člověka na vozíku samostatně použitelná. Bariéry představují především vysoké obrubníky, displeje umístěné ve výšce nad 160 cm, úzká parkovací stání nebo ochranné sloupky bránící manipulaci s kabelem.
„Elektromobilita bez bariér je cesta k opravdové svobodě a soběstačnosti. Jako vozíčkáři jsme ale zjistili, že realita je jiná. Proto jsme se vydali napříč republikou hodnotit stanice vlastníma očima,“ uvádí Heřman Volf, předseda spolku Cesta za snem.
Výsledky mapování 2025
Tým Cesta za snem dosud prověřil 410 rychlodobíjecích stanic v ČR i v zahraničí z toho okolo 330 v ČR). Stanice jsou v unikátní databázi rozděleny do tří kategorií dostupnosti:
- Zelená (Přístupná – 15 %): Stanice je v úrovni stání/vozovky, displej je ve výšce do 140 cm, vzdálenost uživatele od DS do 30 cm. Řidič ji obslouží samostatně (ovládání aplikací i čipem). Okolo stanice je možné se pohybovat zcela bezbariérově.
- Žlutá (Částečně přístupná – 44 %): Obsluha je možná s obtížemi (např. stanice na schodu, vzdálenost uživatele od DS do 60 cm, obtížně přístupný/nakloněný displej – do výšky 160 cm). DS lze ovládat aplikací. Možnost bezbariérového pohybu okolo stanice jen s obtížemi.
- Červená (Obtížně přístupná / Nepřístupná – 41 %): Stanice je umístěna na vyvýšeném ostrůvku, displej je příliš vysoko (nad 160 cm). Bezbariérovému pohybu okolo stanice brání úzký prostor ohraničený obrubníky. DS nelze/velmi obtížně ovládat aplikací.
Cíl: Změna norem i pomoc řidičům
Mapování neslouží jen jako informační servis pro současné řidiče, ale má ambici změnit budoucnost výstavby infrastruktury. Po projednávání s dotčenými orgány státní správy by mohla v budoucnu vzniknout metodika a podklady pro provozovatele a výrobce, aby byly potřeby handicapovaných zohledněny již při povolování a výstavbě nových stanic.
„Podpora rozvoje dobíjecí infrastruktury není jen o navyšování počtu stojanů, ale především o jejich kvalitě a uživatelském komfortu. Data a zpětná vazba přímo z terénu jsou pro nás ve státní správě velmi důležité. Ukazují nám, že existující norma upravující přístupnost není patrně úplně dostatečná. Danému tématu se mimochodem začíná věnovat i Evropská komise. Věřím, že se do budoucna podaří nastavit rámec pro výstavbu tak, aby nově budované stanice už automaticky počítaly s potřebami handicapovaných a abychom se vyvarovali chyb z minulosti,“ dodává Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.
Do projektu se může zapojit i veřejnost. Pokud narazíte na nezmapovanou stanici, organizace Cesta za snem uvítá její fotografie a lokalizaci na e-mailu volf@cestazasnem.cz.
O autorovi
