Zatímco využití tepelných čerpadel v rodinných domech je již běžnou praxí, stále více pozornosti si zasluhuje jejich aplikace v bytových domech. Energetická krize, rostoucí ceny tepla a tlak na udržitelnost nutí společenství vlastníků hledat alternativní řešení. Příklady realizací v praxi ukazují výrazné přínosy pro majitele bytů.
Podle odborníků má technologie tepelného čerpadla pro bytový dům smysl ve chvíli, kdy cena tepla z teplárny dosáhne 600 Kč/GJ. V ten okamžik se již vyplatí přejít z centrálního zásobování teplem na tepelné čerpadlo. Průměrná cena tepla dodávaného z tepláren je v Česku více než 1 200 Kč/GJ, včetně DPH. Vyplývá to z údajů ERÚ, podle kterých cena tepla z tepláren dlouhodobě roste. V posledních 20 letech téměř 8% tempem ročně. Přitom cena elektřiny využívané tepelným čerpadlem roste v průměru o 3,7 % ročně.
Kolik lze s tepelným čerpadle ušetřit v bytovém domě?
Pokud by v příštích letech teplo zdražovalo stávajícím tempem, lze za dalších 20 let očekávat, že cena tepla bude více než 4700 Kč/GJ. Přitom většina tepláren stále spaluje uhlí a zanedlouho bude muset přejít na plyn nebo biomasu. „Ze zkušenosti víme, že v takovém případě cena roste skokově a mnohem výrazněji. Cena tepla z teplárny proto za 20 let může být klidně na pěti, ale i na sedminásobku dnešní úrovně,“ předpokládá Martin Müller, manažer technické podpory společnosti Acond, která má za sebou stovky instalací tepelných čerpadel pro bytové domy po celém Česku.
Jak efektivně tepelná čerpadla snižují náklady na vytápění a ohřev vody v bytovém domě Acond demonstruje na příkladu realizace v Milevsku na Písecku. Jde o osmipatrový dům s 48 byty, kde tepelná čerpadla nahradila v roce 2023 stávající neefektivní systém centrálního zásobování teplem. „Pokud vezmeme v úvahu fotovoltaickou elektrárnu, kterou měl dům historicky již nainstalovanou, cena tepla pro ohřev vody z tepelného čerpadla zde aktuálně vychází na 310 Kč/GJ při započtení veškerých provozních a dalších nákladů. To znamená, že pro jeden byt jsou měsíční náklady na ohřev vody ve výši 67 Kč,“ popisuje Martin Müller
Tepelná čerpadla zde tedy vhodně doplnila fotovoltaickou elektrárnu na střeše, čímž se efektivně vyřešilo využití přebytků solární elektřiny. Investiční náklady tepelných čerpadel v případě bytového domu v Milevsku činily dle Acondu asi 1 500 000 Kč, z toho 50 % pokryly dotace. Na každý byt tak vyšla investice asi 15 000 Kč. „Pokud by cena tepla z tepláren rostla jen dlouhodobým tempem z posledních let bez započtení většího zdražení vlivem odklonu od uhlí, tak celková výše úspor všech bytových jednotek dosáhne v horizontu 20 let 11,5 mil. Kč. To je úspora téměř 65 % oproti teplárně,“ říká Martin Müller.
Zhodnocení nemovitosti
Kromě synergie tepelných čerpadel a fotovoltaiky je další nespornou výhodou tohoto systému zásadní posun v energetické klasifikaci budovy. Původně byl tento dům v energetické třídě C, nově má v Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) uvedenou třídu A. To má význam i z pohledu zhodnocení nemovitosti. „Posun z klasifikační třídy C do třídy A může hodnotu bytu navýšit až o desetinu. Zatímco byt s dispozicí 3+1 v tomto domě původně stál kolem 3 milionů korun, s novým PENB jeho cena vzrostla na 3,3 milionu,“ upozorňuje Martin Müller a dodává, že celková investice do tepelných čerpadel i předtím do fotovoltaiky vychází v případě domu v Milevsku u každého bytu v součtu asi na 30 tisíc korun. Kromě výrazných provozních úspor a návratnosti v nižších jednotkách let, ale i soběstačnosti tak majitelé získali dalších 300 tisíc korun v navýšení ceny nemovitosti, tedy desetinásobek investice.
