© Arete
Z pohledu EGU nedošlo k červencové havárii části elektrizační soustavy vinou systémového selhání nebo chybou organizace na technické úrovni. Kritérium N-1 bylo i v době těsně před výpadkem dodrženo, šlo o silně nepravděpodobnou souhru poruch. Potvrdily se předpoklady EGU, že v pozadí havárie, podobně jako celkového španělského blackoutu, stojí změny spojené s příliš rychlou náhradou velkých zdrojů s plánovatelným průběhem výroby zdroji vyrábějícími kolísavě.
„Varuji před triviálními závěry z povšechného čtení zprávy ENTSO-E. Jednoznačně platí heslo, že horší než neznalost je mělká znalost. Z našeho pohledu je důležité, že nedošlo k systémovému selhání organizace energetiky. Výsledky šetření naopak potvrzují naše předpoklady o pozadí vzniku havárie. A sice, že kromě dvou technických závad a jejich velmi nepravděpodobné kombinace byla příčinou na pozadí změna, která v elektroenergetice probíhá, a to náhrada velkých zdrojů s plánovatelným průběhem výroby zdroji vyrábějícími kolísavě,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie EGU.
Obnovitelné zdroje nemají proměnné náklady, dovolují trh zaplavit masivním množstvím mimořádně levné elektřiny a v řádu desítek minut si vynucují odstávky běžných zdrojů a rekonfiguraci toků elektřiny napříč celou Evropou. To mimo jiné vede k prodloužení přenosových vzdáleností a destabilizaci místních poměrů v mnoha dílčích sítích – například v severozápadní oblasti České republiky v daný den. Ačkoli přímé příčiny blackoutu ve Španělsku jsou výrazně odlišné od tuzemské havárie části soustavy, důvod na pozadí je stejný. Je jím dotacemi a sankcemi rapidně zrychlený proces změn v energetice, který nemůže být technicky bezpečně ani ekonomicky akceptovatelně proveden.
„Pokud nezměníme kurz, výpadky se budou opakovat. Na systémové úrovni proto doporučuji přinejmenším rozhodným způsobem zjednodušit a řádově zkrátit přípravu a schvalování jakýchkoli síťových staveb, ať už jde o obnovu, nebo nové vedení, protože nynější stav vede ke zbytečné kumulaci odstávek a k oslabení sítí. Důležité je provést revizi a změnu nastavení reakcí ochran obnovitelných zdrojů s cílem rozšířit koridor stavů, v němž budou fungovat za nestandardních podmínek v síti,“ vysvětlil M. Macenauer.
Havárii bezprostředně odstartovalo banální rozpojení jednoho ze tří vodičů vedení V411 v situaci relativně vysokého zatížení, velkých přetoků ze zahraničí a nízkého využití domácích zdrojů. To samotné ji ale nezpůsobilo. Přidal se však výpadek výkonu, u něhož nebyla prokázána přímá souvislost s pádem vedení V411. Část z tohoto výkonu byla odstavena nevhodným nastavením reakce obnovitelných zdrojů na nestandardní situaci. Následné vypnutí přetíženého vedení V208 bylo z pohledu v oné době dostupných výsledků okamžitých výpočtů správné. Další průběh již byl kaskádou reakcí ochran a vypínání v situaci, kdy bylo rozsáhlé území spolu s částí Prahy zásobováno z velké vzdálenosti z rozvodny Krasíkov.
Po automatickém odpojení v rozvodně Krasíkov se vytvořil elektrický ostrov s vysokým deficitem výkonu okolo 1800 MW. Jeho osud byl jasný. Za méně než vteřinu se tato část sítě zhroutila. V této situaci neexistovala žádná možnost udržení ostrova za daných zdrojových okolností, za něž mohlo do značné míry vynucené odstavování domácích zdrojů vlivem levné produkce z obnovitelných zdrojů ze zahraničí.
„Za viníka považuji nesmyslně nastavenou dekarbonizační politiku EU, která už sice značně eroduje, ale nejméně toto volební období europarlamentu bude kazit ekonomiku a spolehlivost energetiky v míře bez historického srovnání. Obecně je třeba získat čas pro změnu energetiky tak, aby bylo možné výrobní mix bezpečně rozšiřovat o další potřebné obnovitelné zdroje, zejména větrné. Naše elektrizační soustava je rozhodně potřebuje,“ uzavřel M. Macenauer.
O autorovi
