© DSV
Na střeše logistické haly v Liberci vyrostla hydroponická farma, na které se pěstují saláty a bylinky. Jedná se o první takovou farmu na průmyslové budově v České republice. Na projektu spolupracuje společnost Schenker, která je již nyní součástí společnosti DSV, se start-upem FreshRoof v rámci jeho projektu Salát na střeše, který už má s provozem hydroponie na střechách zkušenosti.
Salátová farma je první svého druhu v České republice a mnoho procesů se zde teprve testuje. Zatím ale všechno funguje, jak má. V počátečním provedení má farma rozlohu 100 m2 a jen letos by mohla vyprodukovat přes 15 tisíc salátů a bylin. Ty se pěstují tzv. hydroponicky – záhonky se zeminou nahrazují na střeše ve výšce 7 metrů pěstební kanálky, ve kterých cirkuluje živný roztok. Pilotní projekt prověřuje technickou proveditelnost řešení, jakost takto pěstované zeleniny, proces odbytu specifického produktu a také ekonomickou udržitelnost.
„Na spolupráci se Salátem na střeše jsme hrdí, jelikož skvěle naplňuje náš cíl hledat udržitelná řešení a inovace v logistických procesech. Hydroponická farma zapadá do dlouhodobé iniciativy ozeleňování logistických center. V Liberci už máme fotovoltaiku a také například včelí úly, zelená střecha tuto mozaiku skvěle doplní,” říká Tomáš Holomoucký, nově jmenovaný ředitel divize Contract Logistics pro DSV. Pokud se celý projekt dlouhodobě ukáže jako proveditelný, bude se jednat o ekologické řešení, které bude díky své jednoduchosti a nízkým požadavkům na úpravu střechy možné instalovat prakticky na každou průmyslovou budovu.
Pěstování v živném roztoku vysoko nad zemí
Celý proces začíná umístěním sazeniček do kanálků, ve kterých koluje hydroponický roztok. Ten rostlinám dodává přesně odměřené množství všech potřebných živin. Saláty postupně rostou a po čtyřech týdnech jsou připravené na sklizeň. Na střešní farmě se každý měsíc vypěstuje přibližně 2 500 rostlin.
Proces je velmi efektivní z hlediska lidských kapacit díky plošným stojanům, které umožňují všechny kontroly i práci se živinami pro celou farmu provádět najednou. Jeden člověk tak těmto úkonům věnuje přibližně jen půl dne týdně. V období sklizně je však časová náročnost vyšší.
“Rozsáhlé střechy hal lze využít pro jednoduché hydroponické pěstování bez hlíny, které dokáže střechy v letní sezóně ochladit, ozelenit, a navíc přinést nečekaně velkou produkci, která jde naproti trendu městského zemědělství. Výhodou je, že se dá aplikovat prakticky na jakoukoli stávající plochou střechu, lze ji kombinovat s fotovoltaikou a oproti klasické zelené střeše se náklady vrací ve formě produkce zeleniny,” vysvětluje Tereza Nalezená z FreshRoof, hlavní autorka projektu Salát na střeše, jehož smyslem je ukázat jedno z možných opatření ke snížení vedlejších vlivů halové výstavby na krajinu a společnost, stejně jako cestu k adaptaci měst na změnu klimatu.
To, že se saláty pěstují v průmyslové zóně, jim na kvalitě nijak neubírá. Tým FreshRoof testoval chemickou čistotu plodin. Měření dokázalo, že na střeše není prašnost. “Žádné částice ani smog rostliny neznečišťují, což z celého konceptu činí opravdu univerzální řešení pro většinu průmyslových budov. Farma není zastřešená a celý projekt tedy lze vybudovat bez jakýchkoliv úprav. Otevřené pěstování budovu zazelení, ochladí a podpoří biodiverzitu,“ shrnuje Tereza Nalezená.
Distribuce úrody
Důležitou částí projektu je i zajištění distribuce salátů. Po sklizni se většina vypěstovaných salátů převeze do skladu distributora ovoce a zeleniny společnosti Batlička, odkud putuje do školních jídelen nebo třeba nemocnic v Libereckém kraji. Udržitelná iniciativa tedy přesahuje brány logistického areálu a je užitečná i pro místní. Menší část salátů si mohou koupit i zaměstnanci. Zakoupenou zeleninu pak mohou řidiči distribuovat mezi jednotlivými sklady. Pilotní projekt měl za cíl i prozkoumat ekonomickou proveditelnost. Distribuční mix zástupci obou stran navrhli tak, aby dával smysl i z ekonomického úhlu pohledu.
FreshRoof tímto projektem ukazuje firmám, které by mohly mít o hydroponickou farmu na své střeše zájem, jak snadný pro ně celý proces může být – stačí jen poskytnout svou střechu. Následná péče o celou farmu i zajištění sklizně už připadá ně. FreshRoof i projekt Salát na střeše vznikl jako startup při Technické univerzitě v Liberci, na jejíž střeše už se koncept farmy testoval v rámci vědeckého výzkumu v předchozím roce. Pilotní projekt má ambici ověřit životaschopnost provozování střešní hydroponické farmy ve větším měřítku, delším časovém období, a zejména pak v reálných podmínkách tržního prostředí.
Profil Salát na střeše
Start-up FreshRoof a projekt Salát a střeše projektuje, staví a provozuje hydroponické farmy na střechách veřejných a komerčních budov. Střešní hydroponické farmy ochlazují tepelné ostrovy průmyslových zón, podporují biodiverzitu, potravinovou bezpečnost a odolnost měst.
Za projektem stojí Ing. Arch. Tereza Nalezená, architektka a urbanistka, která se zabývá udržitelnou výstavbou, ozeleněním měst a modro-zelenou infrastrukturou ve veřejném prostoru. Projekt střešních hydroponických farem se zrodil během jejího doktorského studia Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. www.salatnastrese.cz
O DSV
DSV a.s. je původně dánský dodavatel přepravních a logistických služeb, poskytující řešení pro celosvětovou nákladní (leteckou, námořní, silniční i železniční) dopravu. Společnost byla založena v roce 1976 deseti nezávislými dánskými přepravci a neustále expanduje, má zastoupení ve více než devadesáti zemích světa se 75 tisíci zaměstnanci. Společnost se dělí na tři divize: DSV Air & Sea pro námořní a leteckou dopravu, DSV Road pro silniční přepravu a DSV Solutions pro skladování a kontraktní logistiku. V roce 2025 se stala společnost Schenker součástí společnosti DSV.
Aktuálně je společnost DSV třetí největší přepravní a logistickou společností na světě a vytváří až 4% podíl na celosvětovém trhu.
Centrála společnosti DSV v České republice se nachází v obci Pavlov ve Středočeském kraji, kde má největší sklady. Další jsou rozmístěny v Liberci, Plzni, ve Slatiňanech, v Ostravě, Brně, Olomouci, Frýdku-Místku a v Přerově.
O autorovi
