Zdroj pixabay
Nejenže se zdraží jednosměrné jízdenky: od ledna bude dražší i Deutschlandticket (německá jízdenka). Dopravní úřady zdůvodňují zvýšení cen rostoucími náklady.
Cestující se v příštím roce v mnoha oblastech setkají se zvýšením jízdného v autobusech a vlakech. Zaprvé, celostátní měsíční jízdenka na veřejnou dopravu Deutschlandticket bude stát 63 eur měsíčně namísto současných 58 eur. Zadruhé, mnoho dopravních sdružení také zvyšuje ceny jednorázových, vícenásobných a předplatních jízdenek, jak vyplývá z analýzy Německé tiskové agentury.
Několik dopravních sdružení od ledna zvyšuje ceny.
V dopravním sdružení Berlín-Braniborsko (VBB), největším v Německu, se ceny od ledna zvýší v průměru o 6 procent. Jednosměrná jízdenka v rámci berlínské městské oblasti (tarifní zóna AB) tak poprvé bude stát 4,00 eura, což je o 20 centů více než dříve.
Dopravní sdružení Rýn-Porúří (VRR) v Severním Porýní-Vestfálsku se rozhodlo pro zvýšení cen jízdenek v průměru o téměř 5 procent od příštího roku. Podobné zvýšení (5,1 procenta) je plánováno i pro dopravní sdružení Brémy/Dolní Sasko.
Ceny jízdného autobusem a vlakem v Mnichově, bavorské metropoli, se od ledna zvyšují – v průměru o téměř 4 procenta. Cena jednorázové jízdenky v centrálních zónách M a 1 se zvýší o 10 centů na 4,20 eura. Vícenásobná jízdenka bude stát o 90 centů více a v lednu vzroste na 18,70 eura.
Důvody jsou vždy stejné.
V některých dopravních sdruženích se zvýšení cen již projevilo, například ve Středoněmeckém dopravním sdružení (MDV) pro širší oblast Lipska a Halle. Od 1. srpna letošního roku se tam jízdenky v průměru zdražily o 5 až 6 procent.
V mnoha dalších regionech nebylo zvýšení cen dosud oznámeno, ale je považováno za pravděpodobné. Důvody jsou všude stejné: zvýšené náklady na personál, energie a infrastrukturu. VBB například uvedla nárůst nákladů na elektřinu, palivo a maziva o 38 procent.
Roli pravděpodobně sehraje i Deutschlandticket (německá jízdenka). Tato celostátní jízdenka na veřejnou dopravu v současnosti stojí 58 eur měsíčně, ale v lednu by měla také zdražit.
Zavedení jízdenky vedlo k celostátnímu poklesu příjmů dopravních společností a sdružení, protože Deutschlandticket je často levnější než regionální měsíční jízdenky. Federální a zemské vlády hodlají tyto ušlé příjmy kompenzovat, ale financování Deutschlandticket a rozdělení finančních prostředků mezi federální a zemské vlády jsou od jejího zavedení neustálými spornými body.
Chybí dostatečné financování.
Svaz německých dopravních podniků (VDV) se domnívá, že veřejná doprava v Německu obecně postrádá dostatečné financování. Kromě příjmů z prodeje jízdenek se dopravní sdružení spoléhají na federální fondy, konkrétně na regionalizační fondy. Podle VDV letos dosahují přibližně 11,56 miliardy eur.
Asociace si nedávno nechala vypracovat expertní zprávu, která vypočítává zdroje, jež jsou podle ní nezbytné k zásadní modernizaci veřejné dopravy. To se týká rozšíření vozového parku elektrických autobusů a investic do infrastruktury s cílem zajistit dlouhodobou životaschopnost stávajících služeb nabízených dopravními asociacemi.
Podle zprávy by to od federální vlády do roku 2040 vyžadovalo dalších 1,44 miliardy eur ročně. Na rozšíření a zlepšení služeb veřejné dopravy v celé zemi, zejména ve venkovských oblastech, by bylo zapotřebí více než dvojnásobné částky.
Nedostatek financování v současnosti vede k tomu, že stále více dopravních sdružení služby omezuje, místo aby je rozšiřovalo. Například nedávno dopravní sdružení Berlín-Braniborsko oznámilo, že mimo špičku a o víkendech vyřadí některé vlaky z méně využívaných tratí.
O autorovi
