Teplé září prodloužilo motorkářskou sezónu. S podzimem přichází chlad i déšť a s nimi i vyšší riziko na silnicích. Nehod motocyklistů přibývá a vzdělávání se tak stává klíčovým prvkem bezpečnosti. Český projekt Učme se přežít, který se osvědčil nejen v Česku, ale i na mezinárodní úrovni, nabízí komplexní řešení.
Přestože je podzim v plném proudu, počasí v září i začátkem října nadále lákalo motorkáře k jízdám. Výjimkou tak nebyly ani motocykly na silnicích během chladnějších dnů. Průměrné denní teploty se v říjnu pohybovaly okolo 13 °C, přesto motorkářská sezóna pokračovala. S tím však narůstá riziko vážných dopravních nehod, které jsou s podzimním obdobím dlouhodobě spojeny.
Od začátku ledna do konce září 2025 bylo na českých silnicích zaznamenáno 63 205 dopravních nehod, což je oproti roku 2024 o 6 337 méně. Samotní motorkáři (včetně skútrařů) zavinili 2 096 těchto nehod, což je o 15 více než ve stejném období roku 2024. Při těchto nehodách zemřelo 36 osob, tedy o 10 méně než za stejné období loňského roku. Zatímco v roce 2022 zahynulo při nehodách 62 motocyklistů, o dva roky později už to bylo 83 obětí. Letos si dopravní nehody vyžádaly mezi motorkáři již 55 životů (leden září 2025). Výrazně narůstá i počet těžce zraněných v roce 2022 jich bylo evidováno 344, v roce 2024 pak 373 a za prvních devět měsíců letošního roku se policejní statistiky dostaly k číslu 291 těžkých zranění.
Celkově se sice počet všech dopravních nehod v ČR meziročně snížil za prvních devět měsíců roku 2025 bylo zaznamenáno 63 205 nehod, což je o 6 336 méně než ve stejném období roku 2024. Přesto počet usmrcených osob mírně vzrostl letos zemřelo na českých silnicích 332 osob, o dvě více než loni.
„Nejčastějším viníkem dopravních nehod zůstávají řidiči motorových vozidel, kteří zavinili více než padesát šest tisíc nehod, a nejvíce kolizí se tradičně stává v pátek. Motocyklisté přitom patří mezi nejzranitelnější skupinu účastníků silničního provozu a jejich nehody často končí tragicky,“ doplňuje ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.
Teplé září prodloužilo sezónu a s ní i rizika. Zářijové počasí v roce 2025 bylo pro motorkáře velmi příznivé. Průměrná měsíční teplota dosáhla necelých 14 °C (13,9 °C), což je téměř o stupeň více než dlouhodobý normál. Teploty přesahující 25 °C byly naměřeny i ve třetí dekádě měsíce, a září tak patřilo mezi 20 nejteplejších měsíců od roku 1961. Díky tomu se sezóna pro jízdu na motocyklu protáhla až do podzimu. Ten však přináší specifické podmínky, které s sebou nesou výrazně vyšší riziko. Studené a kluzké vozovky, spadané listí, mlha, déšť i dřívější stmívání to vše zásadně ovlivňuje bezpečnost provozu. „Přestože svítí sluníčko, vozovka má v chladných dnech nižší teplotu a pneumatiky se nezahřívají, což má vliv na jejich přilnavost. Důležité je nenechat se zmást slunným a barevným podzimem vozovka je i přes idylické počasí chladná,“ upozorňuje Jiří Novotný, hlavní instruktor projektu Učme se přežít.
Motocyklisté by proto neměli podceňovat technický stav svých strojů, především stav pneumatik a brzd.
„Je důležité přizpůsobit styl jízdy aktuálním podmínkám, zvolit vhodné oblečení s reflexními prvky a použít výbavu proti mlžení přilby,“ doplňuje Novotný. Zároveň je nutné dbát na zvýšenou pozornost při jízdě a dodržování dostatečného odstupu.
S rostoucím provozem i oblibou motorek stoupá také důležitost prevence a vzdělávání. Motocyklistům dlouhodobě pomáhá projekt Učme se přežít, který se věnuje zvyšování bezpečnosti na silnicích. Projekt si získal mezinárodní uznání jako jeden z nejkomplexnějších výukových systémů pro motorkáře v Evropě.
Výjimečnost projektu Učme se přežít zaujala i Evropskou federaci autoškol (EFA) a organizaci CIECA, které uvažují o jeho přijetí jako základu pro evropský výukový standard. Dnes totiž Evropa nemá jednotnou metodiku výuky motorkářů – upraveny jsou pouze jednotlivé části jako závěrečná zkouška, ale chybí komplexní výukový systém. Projekt z Česka má ambici tuto mezeru vyplnit. Hlavní instruktor Učme se přežít Jiří Novotný doplňuje: „Metodika je přesně popsána, funkční, zaměřuje se na učitele i samotné jezdce a reaguje na nové technologie, legislativní změny i vývoj v oblasti bezpečnostních systémů. Výuka se zaměřuje na praktické a skutečně důležité prvky bezpečné jízdy, včetně konkrétních chyb, například špatného držení ruky na plynu. Materiály a cvičení se neustále aktualizují, protože vývoj v technologiích i chování jezdců přináší nové situace a požadavky.“
„Vzdělávání motorkářů je celoživotní proces. Nestačí získat řidičák, je potřeba se stále učit a přizpůsobovat novým podmínkám,“ říká závěrem ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák a dodává: „Bezpečnost musí být vždy na prvním místě, a to zejména v době, kdy se zdá, že motorkářská sezóna ještě neskončila. Každý návrat domů je důležitější než jeden další ujetý kilometr.“
