Jak bezhraniční je cestování vlakem?

„Cesty vlakem trvající déle než čtyři hodiny jsou mučení,“ řekl bývalý šéf Deutsche Bahn. Stále více lidí ale akceptuje dlouhé cesty vlakem. Jak se tato služba vyvíjí.

Paříž, Amsterdam, Vídeň – a brzy i Londýn? „Mezinárodní dálková doprava zažívá boom,“ opakovaně zdůrazňuje Deutsche Bahn. Státní podnik již několik let ve spolupráci s dalšími železničními společnostmi neustále rozšiřuje své služby do evropských zemí. Britské hlavní město by se mohlo během několika let stát novým přírůstkem na mapě přímých spojení z Německa.

Ale jak dobré jsou ve skutečnosti mezinárodní spoje Deutsche Bahn? Kde jsou nějaké mezery? A jaké spojení Deutsche Bahn již nabízí pro nadcházející cestovní sezónu?

Přímé vlakové spojení spojující evropská města zdaleka není samozřejmostí. Cestující si o propojené evropské železniční síti mohou jen nechat zdát.

Bývalý šéf železnic: „Cesty vlakem delší než čtyři hodiny jsou mučením“

To je patrné z humbuku, s nímž Deutsche Bahn propaguje nová spojení, jako například spojení mezi Berlínem a Paříží. Od konce roku 2024 jezdí denně vlak z německé do francouzské metropole a naopak – doba jízdy je přibližně osm hodin.

Sebastian Wilken, který na svém blogu Zugpost píše o mezinárodním vlakovém cestování, taková spojení vítá. Dodává: „Jsou to majáky v obrovském moři mlhy.“ Denní vlak mezi Berlínem a Paříží pravděpodobně nenahradí ani tři lety. „Bylo by hezké mít hodinové spojení, i s přestupem ve Frankfurtu.“

Pro Wilkena jsou přímé spoje „trochu marketingovým trikem“. Přestupní spojení jsou však stejně dobrá – pokud jsou koordinovaná. Wilken však výslovně podporuje základní myšlenku nových spojení: „že Deutsche Bahn sebevědomě říká: Ano, jsou lidé, kteří sedí ve vlaku osm hodin. To bývalo jiné.“ Na začátku tisíciletí bývalý generální ředitel Deutsche Bahn Hartmut Mehdorn řekl: „Cesty vlakem delší než čtyři hodiny jsou mučení.“

Zejména se rozvíjejí trasy s dlouhou dobou cestování

Došlo k přehodnocení – a to nejen u Deutsche Bahn. Cestující také na nová spojení reagují dobře. Podle Deutsche Bahn není míra využití kapacity mezi Berlínem a Paříží 90 procent neobvyklá. Celou trasu projedou tři ze čtyř cestujících. „Osm hodin jízdy vlakem na trase Paříž–Berlín je nyní přijatelných pro více lidí, než by to bylo možná před pěti nebo deseti lety,“ řekl nedávno německé tiskové agentuře ředitel dálkové dopravy Deutsche Bahn Michael Peterson.

Nová analýza federálně vlastněné společnosti ukazuje, že růstový potenciál přeshraničních spojení je vysoký, zejména na delších trasách. U krátkých a středních cest kratších než čtyři hodiny došlo k nárůstu o 1,5 procenta od roku 2023 do roku 2024. U cest trvajících čtyři hodiny a více činilo tempo růstu 5 procent. Největším spojením je spojení Berlín-Krakov (7 hodin) s nárůstem o téměř 30 procent, následované Hamburkem-Kodaní (4,45 hodiny) s 19 procenty.

Bahn hovoří o „čtyřhodinovém mýtu“

„Na rozdíl od rozšířeného předpokladu, že cestující se vlakům na dlouhé vzdálenosti vyhýbají („mýtus o čtyřech hodinách“), je právě zde nárůst počtu cestujících největší,“ říká Bahntower.

Plánované přímé spojení z Frankfurtu do Londýna bude trvat pouze pět hodin, místo současných šesti a půl s přestupem. Jak informoval Frankfurter Allgemeine Zeitung , Eurostar plánuje výrazně navýšit spojení zejména s Německem a Švýcarskem „na začátku 30. let“. Zda se tak skutečně stane, není jasné. Bývalý generální ředitel Deutsche Bahn Rüdiger Grube již v roce 2010 oznámil, že vlaky ICE spojí Frankfurt a Amsterdam s Londýnem nejpozději do konce roku 2013.

Před několika týdny oznámila společnost Deutsche Bahn také spolupráci s italskou společností Trenitalia a Rakouskými spolkovými drahami (ÖBB), která zahrnuje od konce roku 2026 nová přímá spojení z Mnichova do Milána a Říma.

Podle zájmové skupiny Allianz pro Schiene jsou země bezprostředně sousedící s Německem nyní „ve většině případů již snadno dostupné po železnici“. To platí jak pro dálkové vlaky, tak pro regionální vlaky pro „malou přeshraniční dopravu“, odpověděl na otázku Andreas Geißler, vedoucí dopravní politiky.

Z Mnichova na pobřeží Jaderského moře za osm hodin

Jednou z překážek přeshraniční železniční dopravy zůstává opožděné rozšiřování infrastruktury: elektrifikováno je pouze 28 z 57 železničních hraničních přechodů z Německa do sousedních zemí. Zejména ve směru do východní Evropy existuje značné zpoždění.

Pohled na mezinárodní spojení Deutsche Bahn ukazuje, že existují spojení se sousedními zeměmi, jako je Polsko, Česká republika, Rakousko, Francie a Nizozemsko. Chybí však trasy, které by sahaly za tyto hranice, například do Španělska, Švédska, pobaltských států nebo Chorvatska. Výjimkou jsou Itálie a Maďarsko. Nejvíce žalostné spojení je pak s Českem a Polskem, kde se jezdí extrémních 60km v hodině rychlíky. Vlaky Eurocity pak ucithodných 90 v hodině poukázal bývalý šéf Deutshce Bahn. Tento stav ukazuje na žalostný stav Německé železnice a přístupu Německa a politické scény. 

Vlaky z Mnichova již jezdí do Bolzana, Verony, Benátek a také do Rimini a Ancony na pobřeží Jaderského moře. Doba jízdy mezi Mnichovem a Rimini je necelých osm hodin. Budapešť je to z Hamburku přes Berlín a Drážďany dobrých 14 hodin.

O autorovi

redakce

Jsme lidi co jsou posedlí Rakouskem a Německem a chtějí o něm psát a prezentovat ho ve velkém

See author's posts