• 17/05/2022 03:43

Hlavní města trápí stále více zácpy, to brzdí ekonomiku státu

ByAdmin

Úno 9, 2022 , , , ,
Stránka navštívena: 101
0 0
Doba čtení příspěvku:4 Minut, 27 Sekund

V Rakousku byla hlavním městem zácp v roce 2021 opět Vídeň. V Česku stále více vládne Praha, následovaná Brnem. Německu vládne Hamburg následovaný Wiesbadenem. Vyplývá to z analýzy dat GPS od nizozemského výrobce navigačních zařízení TomTom. S větším či menším odstupem následují Salzburg, Graz, Innsbruck a Linz. V česku pak Prahu následuje Brno, Ostrava, České Budějovice, Plzeň. Německá města těžce ovládají většinu přetížených měst ve světě.

Podle analýzy společnosti TomTom si každý, kdo loni ve Vídni nasedl do auta, musel nechat na trase až o 29 procent delší dobu jízdy než při plynulém provozu – o tři procentní body více než v roce 2020. 30 minut jízdy trvalo o necelých devět minut déle. Při jedné cestě tam a zpět za den strávili dojíždějící (počítáno 230 pracovních dnů) v loňském roce 66 hodin v dopravních zácpách.

K nejdelším zpožděním došlo ve Vídni mezi úterým a čtvrtkem ve večerní špičce mezi 16:00 a 18:00. Zde si řidiči museli přidat minimálně polovinu běžné doby jízdy. Je to znát i na ztrátě času: Každý, kdo ve Vídni vždy nasedl do auta během dopravní špičky, strávil v roce 2021 čtyři dny a devět hodin v dopravních zácpách.

Česko, stát který vyhání lidi do aut

Absolutní hrozbou pro cestující auty se stávají poslední 2 roky, kdy se extrémně zvýšila zátěž silnic v Praze a Brně krátce po zavedení rezidentního parkování, následované Ostravou a Českými Budějovicemi, které přitahovali v létě více turistů. Nejčastěji si tak řidiči postáli v kolonách mezi 6 a 7:30 ráno a od 15 do 17 hodiny po okrajích center měst. To se odvíjelo také od toho, jakým způsobem města přistupovala ke svým obyvatelům a měnila se MHD v souvislosti s krizí okolo koronaviru.

Mezinárodními lídry jsou Istanbul, Moskva a Kyjev

Salcburk se letos opět umístil na druhém místě v Rakousku (o 23 procent delší cestovní doba ve srovnání s plynulým provozem, ztráta 52 hodin v sezóně). Dvě půlhodinové cesty ve špičce ráno a večer stojí ve městě celkem 21 minut navíc. Následoval Graz (22 procent, 50 hodin ztráty, 21 minut ve špičce), Innsbruck (19 procent, 43 hodin, 18 minut) a Linz (17 procent, 39 hodin, 20 minut).

Všechna rakouská města mají společné to, že čas strávený v dopravních zácpách během dopravní špičky loni výrazně poklesl – trend, který lze zaznamenat i mezinárodně. Podle TomTom by práce z domova, telefonní konference nebo flexibilní pracovní doba umožnily mnoha dojíždějícím vyhnout se dopravní špičce. Velké oblibě by se přitom těšily nové formy mobility, jako jsou e-koloběžky nebo jízdní kola. V důsledku toho se dopravní špičky posunuly v téměř 40 procentech měst po celém světě.

Ostatně největší nárůsty loni zaznamenaly Istanbul, Palma de Mallorca a polský Štětín. V celosvětovém žebříčku byla Vídeň 92, Salzburg 165, Graz 178, Innsbruck 255 a Linz 290 místě.

“Veřejná doprava” méně atraktivní díky COV

Veřejná doprava se však během pandemie stala méně atraktivní, protože mnoho lidí si myslelo, že je bezpečnější jet v soukromém autě. V mnoha městech došlo v průběhu roku k prudkým výkyvům v dopravě, od extrémně nízkých během cestovních omezení až po extrémní maxima po zrušení blokád.

Obecně se počet dopravních zácp ve srovnání s prvním koronavirovým rokem 2020 v předchozím roce zvýšil jen mírně a zůstal pod úrovní roku 2019. Ze 404 měst v 58 zemích zahrnutých do indexu jich 283 zaznamenalo méně průměrných dopravních zácp než v roce 2019.

Letos se poprvé do analýzy dat zapojil tým z Technické univerzity v Grazu, který vyvinul metodu pro výpočet dodatečných emisí způsobených dopravními zácpami. K tomuto účelu byla použita čtyři evropská hlavní města. Například v Londýně silniční doprava vyprodukovala v roce 2021 přibližně 14,8 megatun CO2 – z toho 15 procent (2,2 megatun) lze přičíst zácpám. Ročně přitom jediný pracující přijde stát při čekání v kolonách na 50 tisíc euro, které se dali jinak vynaložit vypočítává TomTom ve své analýze přetíženosti silnic a dopadu na ekonomiku jednotlivých států. Míra nákladů se přitom meziročně srovnala z 51 tisíc v Německu a Česku 43 tisíc euro za pouhé 2 roky!

Velké srovnání vybraných měst Německa, Rakouska a Česka v tabulce:

SVĚTOVÝ ŽEBŘÍČEK MĚSTO ZTRÁTA ČASU ZA ROK ÚROVEŇ PŘETÍŽENÍ 2021 ZMĚNA OD ROKU 2019 ZMĚNA OD ROKU 2020
69 Hamburg 71 hodin
31%
-3%
2%
70 Wiesbaden 71 hodin
31%
-1%
5%
79 Berlín 69 hodin
30%
-2%
0%
92 Vídeň 66 hodin
29%
-1%
3%
101 Aachen 64 hodin
28%
0%
2%
111 Praha 62 hodin
27%
-2%
4%
124 Norimberk 59 hodin
26%
-4%
1%
125 Mnichov 59 hodin
26%
-4%
-2%
128 Kassel 59 hodin
26%
-2%
2%
135 Drážďany 57 hodin
25%
0%
2%
138 Stuttgart 57 hodin
25%
-5%
0%
139 Cologne 55 hodin
24%
-2%
-3%
147 Bonn 55 hodin
24%
-5%
-3%
155 Brno 55 hodin
24%
-6%
2%
165 Salzburg 52 hodin
23%
-4%
0%
168 Lipsko 52 hodin
23%
-1%
0%
174 Bratislava 51 hodin
23%
4%
2%
178 Graz 50 hodin
22%
-4%
1%
191 Kiel 52 hodin
23%
-1%
0%
213 Freiburg 50 hodin
22%
-4%
-1%
215 Mannheim 48 hodin
21%
-2%
1%
225 Frankfurt nad Mohanem 46 hodin
20%
-1%
2%
255 Innsbruck 43 hodin
19%
-4%
2%
290 Linz 39 hodin
15%
-5%
0%
337 Ostrava 34 hodin
15%
5%
2%
346 Košice 33 hodin
13%
-5%
2%
426 Žilina 30 hodin
9%
-1%
7%
427 Bánská Bystrica 30 hodin
9%
-1%
6%

 

 

Happy
Happy
0 %
Sad
Sad
0 %
Excited
Excited
0 %
Sleepy
Sleepy
0 %
Angry
Angry
0 %
Surprise
Surprise
0 %